SUBARU LIBERO

Ahoj, při hledání jsem narazil na tohle:

https://www.ebay.com/sch/m.html?_odkw=& ... o&_sacat=0

ceny jsou teda poměrně vysoko, ale zas je to z nerezu a na míru podle originálu.

Hm, to mi prijde ze jsou nejake ochrany podbehu kol (nevim zda navic nebo misto plastu) z nerezu. Drzak na civku, vyfuk a teplotni sensor a dva kryci plechy pod motor - krom nich mi nic original dily nepripomina, ale pouzitelne to byt muze.

Bysme potrebovali spis klempirske dily na opravy leveho zadni rohu karoserii nebo kolem vicka nadrze, ale to je nerealne - stejne to ma kazdy sezrany jinak.

Což o to, má to udělaný řemeslně zdatně a ceny jsou holt pro němce - ono než to člověk vyměří, nastříhá, poohýbá a hlavně dopasuje, s každou blbostí nějakou hodinku stráví a leckdo asi radši koupí za pár éček pasující kus.
Ovšem u těch šusplechů do podběhů je otázka, jestli víc pomůžou, nebo uškodí. Rány od kamínků to pochytá, ale jemné slané bahýnko se usadí za nimi a koná své dílo zkázy.

Ty plechy co vyrabi jsou v originale z dvojky plechu, uplna ztrata penez.

Nerezová ocel je nejen korozně odolnější, ale hlavně elektrochemicky korozně ušlechtilejší než ocel běžná nelegovaná. Na spojení bude tedy přednostně korodovat "to starý železo", ke kterýmu to přišroubujete. V blízkosti přímého žáru výfuku a pod sprškou slané břečky vám může díky vzniklému elektrochemickému článku doslova zmizet i 2 nebo 3 plech, natož ostatní šusplechy. S nerezem tedy opatrně. Podobně umí sežrat svoje okolí mosazný šroub na výfuku.
Vyjma krycích plechů přímo u výfuku bych viděl jako lepší pozinkovaný plech. Sice nemusí přežít auto, ale nepohřbí své okolí, které je ale cennější. Zinek je elektrochemicky méně ušlechtilý (zato odolný) a při spojení se železem způsobí elektrochemický článek to, že bude přednostně napadán korozí zinek, ale díky své odolnosti velmi pomalu.
Zdravím David

Takže když jsem např. na šusplechách pod autem vyměnil všechny šrouby za nerezové, měl bych je radší zase vyhodit?
Téma vzájemné kombinovatelnosti materiálů by si zasloužilo nějakou blbovzdornou tabulku do sekce "jak na to".
Kdybys ji Davide pro nás nevzdělance vytvořil, byli bychom ti vděční (byť naštvaní, že musíme zase pod auto a sundávat to, co jsme pracně vyrobili )

Je pravda, že sem se při čtení příspěvku trochu vyděsil, při představě, že všechny šrouby a matky jsem povyměňoval za nerezové a zadělal jsem si tak na polízanici...

upřímně, s nerezem neberte Davida zas tak doslova. Je spoustu tříd nerez. oceli a nerez kovu. Nedavejte urcite nerez šrouby na parohy, a na místa hodně tepelné zatezovany. Na peplebusu jsou ještě na vejfuku(na krytech) nerez šrouby a jdou povolit normálně. Úplná blbost je právě zinkovanej šroub a vůbec jakejkoliv komponent osetrenej zinkem jako samotnym. Jedna zima a oxidace zinku je na pokraji reziveni. Nejdůležitější je na spoj.Materiál použít vazelinu, pak povolite vše at je to mosaz,zinek,hliník nebo Nějaký jiný svinstvo, zakonzervujete to a mate klid. Velice dobrou zkušenost mám s nacernenejma sroubama obohaceny po každým mytí wapem konkorem. M

no neviem na Justy su origo nerezove matky na liatonovych zvodoch vyfuku s galvanizovanymi stiftami... nepocul som ze by to niekomu uletelo...

Nechtěl jsem nikoho strašit, jen jsem přidal trochu teorie. Konkrétně na stodvacítce držela výfuk podkova z trojky plechu, ta mi odkorodovala celá díky mosazným šroubům. Byl tam žár a sůl. Určitě Tuti nemusíš šrouby na podvozku měnit, moje poznámka mířila hlavně na nerezové šusplechy v zadních podbězích, tam by u výfuku mohlo něco podobného nastat. Další příklad ze stejného místa Libera - kontakty u cívky na reduktoru plynu. Kostra dobrá, plusový sežrán zcela (jestli to teď nepletu), polarita udělala svoje. Jak praví Mišus, vše je nutné mazat. Je tu však někdy riziko povolení. Sám jsem to přehnal jedinkrát u řazení na převodovce starýho Libera. Najednou mi nešlo řadit jinak než 3-4, pak jsem se ve sněhu plazil pod autem a koukal kde upytlačit jemnou matku desítku, abych zase přidělal táhlo. Další zkušenost mám u stodvacítky - nerezové šrouby na parohách se uvolnily, protože tam vůbec nepřirezly, jsou tam velké dilatace (roztahuje se to a zase chladne). Co se týká Justy, mnohé díly výfuku jsou mírně legované chromem a materiály jsou si pak elektrochemicky bližší. Ty korozní tabulky jsem dvacet let neviděl, ale obávám se, že i kdybych si je nastudoval znova a zjednodušeně předal dál, tak šestky šrouby ukroutíme vždycky stejně, ať máme teorii sebelepší . Ať vám šrouby drží a když mají, jdou i povolit.
David

Je pravda, že jako ochrana proti korozi kovových celků v zemi (zemnící tyče hromosvodů, zemnících bodů a pod.) se používá "obětní anoda" z nějakého reaktivnějšího kovu, ale tohle asi nejde použít na našich autech... Škoda. Bylo by určitě jednodušší měnit jednou za rok obětní anodu, ale mít auto s minimální rzí.

Když jsme u toho oblíbeného tématu koroze - nemá někdo zkušenost s přípravkem Fertan? V nějakém veteránském časopise ho vychvalovali jako nejlepší z aktivních odrezovačů (přesněji nazývají ho "konvertorem koroze"), ovšem cena není zrovna lidová (u jediného podejce v ČR 250 ml za 424 Kč, levněji by to šlo z Polska nebo Německa). Název navádí k domněnce, že by se mohlo jednat o přípravek s taninem a je tedy otázka, jestli český "Odrezovač s taninem" od výrobce Worko neudělá stejnou službu.

Neda se najit technicky list se slozenim?

K nalezení je jen bezpečnostní list - tzn. obsah škodlivin. Podle něj je v tom mj. kyselina fosforečná, která je v obyčejných odrezovačích. V českém Odrezovači s taninem není, což jeho výrobce udává jako přednost. Takže chemický princip funkce bude asi trochu jiný.

Me se docela dobre osvedcil aqua steel, z tech cca 5 dostupnych odrezovacu co jsem zkousel mi prisel nejlepsi

http://aquasteel.co.uk

A zkušenost máš Machy přímo s tím aquasteel? Podle toho, co tam píšou mi to spíš přijde jako lepší ochrana před korozí (odolnější solance), protože před použitím je potřeba očistit od rzi až na holý kov. Ale asi si ten litr objednám.

Jo zkusenosti mam, staci dostranit volnou rez, funguje jako odrezovac a potom jako ochranný náter... možno dale pretirat i jinou barvou