Možná si někdo všiml, že jsem se na delší dobu odmlčel. Důvodem byla dovolená v Bulharsku, ze které jsme se v pořádku vrátili. Možná se časem dostanu k obsažnějšímu popisu, teď jen hrubá kostra a tři fotky .. víc do jednoho příspěvku dát nejde.
První dva dny byly ryze tranzitní - sobota 800 km do Maďarska, co nejblíž k rumunské hranici (spali jsme v kempu v Makö), abychom divoké Rumunsko v neděli přejeli pokud možno za světla. To by se povedlo .. nebýt tří uzavírek, které nás zdržely tak, že bulharskou hranici jsme překračovali až někdy před půlnocí. Na shánění noclehu bylo pozdě a na další cestu jsem neměl leva na benzín, takže první bulharskou noc jsme strávili trochu nepohodlným odpočinkem vsedě v autě. Od úmyslu vyspat se pohodlně venku mě odradil toulavý pes, který se objevil jen co jsem na zemi rozbalil karimatku. Ráno jsme pak pokračovali směrem na Varnu a našli si ubytování v kempu na Zlatých pískách - pár kroků od pláže a s výhledem na moře přímo ze stanu.
- DSCF5001.jpg (96.64 KiB) Zobrazeno 31630 x
Zde jsme pobyli necelý týden a poté jsme se jeli podívat na jižnější pobřeží - konkrétně do Sozopolu. Cestou jsme (mimo jiné) nedaleko Varny navštívili pozoruhodný přírodní úkaz "Kamenný les" - dosud se přesně neví, jaký je původ kamenných sloupů vysokých až 4 m.
- DSCF5108.jpg (109.2 KiB) Zobrazeno 31626 x
V Sozopolu už jsme moc dlouho nepobyli, protože dalším hlavním cílem byly hory. Bohužel večer po příjezdu do Borovce (v pohoří Rila) se zkazilo počasí, takže následující den došlo na náhradní program - návštěvu asi 70 km vzdálené Sofie. Ani další den nebylo počasí nic moc, ale přesto se nám podařilo (tedy vrcholové skupině ve složení já a Terka .. tj. dcera) dobýt Musalu, která je s 2925 m nejvyšším vrcholem jihovýchodní Evropy.
- DSCF5488.jpg (58.48 KiB) Zobrazeno 31621 x
Potom už nás čekala zpáteční cesta .. tentokrát to bylo blíž přes Srbsko. Zde ovšem panuje jiný systém mýta než v ostatních zemích - platí se u mýtnic, kterými jsou přehrazeny dálnice. Projíždí se celkem třemi, z toho ve dvou úřední osoba Libero nekompromisně prohlásila za dodávku, takže jsem za nějakých 500 km Srbskem - z čehož asi jen polovina byla dálnice - zaplatil krutých 58 Euro.
Pak že u nás máme drahé dálniční známky. Myslím, že místní umí mýtnice objet, ale naslepo a navíc v noci na to nebylo pomyšlení. Jet znova, vzal bych to radši od Sofie na sever přes Rumunsko .. o moc dál by to ani nebylo.
Na zpáteční cestě jsme ještě věnovali jeden den prohlídce Budapešti a pak už (s krátkou návštěvou příbuzných při cestě) rovnou domů.
Celkem jsme najeli 4318 km, Libero si řeklo o 317 litrů benzinu a 2 litry oleje. Spotřebu 7,35 litru považuji za přijatelnou, přihlédnu-li k tomu, že auto bylo docela naložené a moje předsevzetí jet s lehkou nohou vzalo za své už na začátku parádní maďarské dálnice.
Cestou jsme potkali i pár Liber - v Rumunsku jedno stálo v jakémsi divokém zahradním autobazaru u silnice a druhé se vezlo na podvalu, v Bulharsku solidních 5 kousků - z toho jeden ve Varně a ostatní v hornatějším vnitrozemí, kde čtyřkolky nemají jen na machrování. Dvakrát došlo i na osobní setkání s předáním kalendáře a tretek. Až dosud byly všechno starší typy, jediný novější jsme pak zahlédli v Budapešti. Bylo to "japonské" provedení s kulatými světly, které známe z obrázků.
Dovolená byla fajn, Bulharsko má co nabídnout a cesta se dá přežít. Já osobně dávám autoturistice rozhodně přednost před letadlem - cesta sice trvá dlouho, ale je zajímavější a člověk má volnost pohybu. Jinak stále ještě platí, že v Bulharsku není pro našince draho. Posledních 100 Leva (cca 1200 Kč) se nám už ani nepodařilo utratit, takže tímto je nabízím dalšímu cestovateli.