Německo - 15. spolkový sraz 2006

Srazy a setkání
Uživatelský avatar
Jarda
"Pečené kolínko fóra" :-)
Příspěvky: 539
Registrován: pon zář 26, 2005 3:08 pm
Bydliště/Město: Moravská Třebová
Kontaktovat uživatele:

Německo - 15. spolkový sraz 2006

Příspěvekod Jarda » pon kvě 28, 2007 9:22 pm

4.¨
Místo konání: Německo - 15. spolkový sraz
Ubytování: stany, karavany, auta
Pátek: 2.6.2006

Sjíždíme se z různých stran, tak od začátku.Jarda s Lídou vyjíždějí z Moravské Třebové ve 4.30 hodin směr Praha, kde se mají přidat k Petrovi, Pavle, Honzovi a Martině v 8.hodin. Přijíždějí na smluvené místo v 7.45 hod. Čekali na tyto 2 posádky do 9 hodin! Mohli o hodinu déle spát. Konečně odjíždějí na Děčín. Karel s Mílou stojí na výpadovce z Děčína a čekají na jejich příjezd od Ústí nad Labem. Po dlouhém čekání Karel telefonuje Jardovi, kdeže už jsou. Jarda odpověděl, že právě projeli Bělou pod Bezdězem. Je 10 hodin. Prý vyjeli z Prahy špatnou cestou. Tak Karel s Mílou hurá přes celé město na výpadovku od České Lípy. Konečně dorazili. Petr zjistil, že mu odkapává olej. Nasedli s Karlem do auta a jeli ke Karlovi do krámu pro olej. Mezitím ostatní dotankovali, doplnili síly kávou. Když chlapi dorazili, konečně vyjíždíme směrem na Hřensko. Na hranicích další problém - Karlovi nesvítí auto. Německý celník je poslal zpět do Čech. Na území nikoho Karel zjistil závadu - světla nemají ukostření, a prasklá žárovka. Tak dál přes českou hranici do Hřenska k pumpě, koupit novou /náhradní sebou nemá!/, pak znova přes celnici. Na místě kde hledal závadu, vyměnil žárovku, provizorně to ukostřil a již se světlama projíždějí německou celnicí.Ostatní 3 posádky čekají za hranicemi v Německu. Konečně se bez problémů vydáváme na dlouhou cestu. Z Bad Schandau /vesnice hned u hranic/ po silnici č.172 na Drážďany. Před městem se napojujeme na dálnici č.A 4 - směr Lipsko. Severně od města sjíždíme na dálnici č. A 9 směr Berlín. V jedné třetině cesty odbočujeme z berlínské trasy na Magdeburg na silnici č. 184.
Projíždíme Dessau a po pár minutách jízdy jsme v obci Zerbst. Karel jede první a protože pořádně neví, kde kemp leží, tak projíždíme celou obcí. Potom se u nějakého obchodu ptáme místní paní. Na mapě nám ukazuje 3 kempy /ani jeden není ten, který hledáme/. Jarda si vybavil mapku, kterou nám poslali po intrnetu němečtí SUBARISTÉ, že ten "náš" kemp by měl být směrem na AKEN. Jedeme po silnici č.187a - bum! - směr Aken uzavřen. Někudy nás vede objížďka a už z daleka vidíme červený transparent SUBARU. Polní cesta nás dovedla až do kempu /na mapě není značený, protože je to soukr.kemp místních rybářů/. Přes živý plot nás Němci halasně vítají. Je 18.30 hod. My jsme přijeli se 4.vozy, oni mají také 4 LIBERA. Aut je tady více, ale různých značek. Trochu se zabydlujeme a už nám dávají k dispozici jejich zděný gril. Děláme si večeři. Před grilem je nachystaná řada stolů se židlemi kolem dokola. Asi 30 míst. My večeříme u jednoho konce, Němci u druhého. Po večeři se to začíná míchat. Lidé i pití. Německý Klaus přinesl jakýsi jablečný likér, Jarda moravskou slivovici, někdo z Němců dal do placu whisky, jiný becherovku, další šampus, pražáci bílé víno a navrch dostatek piva. Po několika locích čehokoli se rozproudila dost družná zábava s lidmi, které jsme znali z Moravské Třebové. Přidali se i někteří další. A protože se míchalo všechno dohromady a páni organizátoři předváděli, jak se má pít, začali poměrně brzy odpadávat. Klause po 2 pádech na zem, dovedli jeho kamarádi až do auta.
Obrázek
Okolo půlnoci seděli před grilem jen Češi a 4 Němci. Přesunuli jsme se všichni k našim autům pod plachtu a šel spát Jarda /dost oalkoholován/, Karel už spal od 23. hodin. Vlivem vypitého alkoholu začal váznout česko-německý rozhovor /kdy nás přesvědčovali, že musíme s nimi na snídani/, šli Němci také spát. Byla 1.hodina po půlnoci. Vytratil se i Petr, Pavla a Honza. U stolu zůstaly jen Lída, Martina a Míla a žvaní asi do půl 3. Počasí nám přálo. Cestou i na place.

Sobota 3.6.2006
Probouzíme se zimou do krásného slunného rána. Pomalu vylézáme z aut a postupně snídáme.
Obrázek
Před 9 hod. nás přišli pozvat Němci na tu odmítanou snídani. Ukázali jsme jim, že už jsme snídali. Tak prý nás zvou na oběd v režii jejich klubu. To nešlo odmítnout, tak jsme oběd přijali. V 9,30 se zatáhlo a začalo drobně pršet. Karel s Mílou začali stavět altán. Petr a Honza se přidali a ještě 4 sousední Němci. Hotovo - postaveno a přeneseno mezi auta. Přesně na čas. Hustě prší. Celé dopoledne se prosedí pod altánem a venku prší a prší. V poledne přišel jeden z německých kamarádů, že ve 12,30 odjíždíme na oběd a potom někam na vyjížďku. Oběd byl v jakési závodní jídelně - hustá hrachovozeleninová polévka, do které byl vložen párek ve velikosti libereckého. Párek výborný, polévka nic moc. Po tomhle "obědě" odjíždíme někam do lesů. Po zastavení se jde dál pěšky. Okružní cesta borovým lesem s různými soutěžními atrakcemi - různé dřevěné stavbičky, prolézačky, přelézačky, skok do dálky, hod šiškou na cíl, odhad rozpětí křídel ze dřeva vyřezaných ptáků, odhad kuliček hrachu ve skleničce, postřeh - bezbarvou hadicí stočenou do spirály spouštějí kuličku hrachu. Soutěžící má 5 pokusů zasáhnout gumovou paličkou hrách, který dost rychle opouští hadici.
Obrázek
Všechny výsledky se zapisují na připravené tiskopisy. Procházka trvala asi 2 hodiny. Karel zůstal v autě, Lída taky. Pořád prší. Následuje návrat do kempu. Dorazili jsme v 16,30 hod. Zaparkováno a opět sedíme pod altánem. Mezitím dojeli další německá LIBERA, takžejich bylo 9. Po 17. hodině přestalo pršet, ale dost se ochladilo. Začínáme chystat večeři a Němci vyhodnocují soutěž. Češi "vyhráli" všichni, Němci podle pravidel. Ve výherních sáčcích byly různé drobnosti: karty, otvíráky, přívěsky, čokoládové bonbóny, přepočet různých měn na eura, parkovací hodiny, jejich klubové čepice, klubové stuhy na klíče ev. na mobil /na krk/. Martina s Honzou navíc 2x prezervativ. Martina to okomentovala: "Oni asi slyšeli, že bych chtěla miminko." Po společném vyhodnocení rozchod každý za svým. Po večeři se každý baví po svém. Jarda zapaluje okolo našeho "minikempu" louče, Honza zapaluje plynovou lampičku a zavěšuje jí do vrcholu altánu. Na stole mimo jiné malá propanbutanová láhev s vařičem a konvicí na kávu - pěkná pyramida. Okolo 22. hodiny se u nás začínají scházet Němci. Opět družná zábava, okořeněná záchvaty smíchu Sabiny, které vyplývaly ze špatného pochopení naší skvělé němčiny. Nejdelší záchvat byl při rozhovoru o jménech v knize Robinson Crusoe. V české verzi se jeho kámoš jmenoval Pátek, protože se setkali v pátek. U nich se taky setkali v pátek, ale nejmenoval se Freitag, ale po česku Pátek. Martina prohodila - jako já, jsem Pátková. A Sabina se zeptala: "Takže Honza je Pátek?" Odpověď Martiny: "Ne, Kemr." Sabinin záchvat smíchu trval víc než minutu. Smíchu Sabiny se smáli všichni až k pláči. Němci přinesli dost alkoholu, pořád někoho pobízeli k pití. Nejvíc to
sedlo Honzovi. Sklápěl jednoho prcka za druhým. Pak přišla náhlá smrt. Okolo půlnoci se rozcházíme. Honza mezi borovicemi krmí kačeny.
Obrázek

Neděle 4.6.2OO6
Z aut vylézáme postupně. Do 8,30 už jsme všichni na nohou. Neprší, ale je pod mrakem. A dost chladno. Němci nás přišli pozvat na oběd. Říkáme jim, že bychom rádi v 10. hodin opustily kemp a vyrazili směrem ČR. Začíná se balit. Chlapi jdou zaplatit kempové, ale neuspěli, nechali nám to gratis. Takže výlet nás stál jen tolik, kolik jsme vydali za benzín. Vyjíždíme ažv 10.40 hod. Míla napsala na papír formátu A4:
AUF WIEDERSEHEN SEPTEMBER DĚČÍN a nalepila to na přední sklo auta. Povedlo se, vyvolalo to souhlasné přikyvování. Když jsme se seřadili po vyjetí z místa, Karel to odhoukal a v tom se před jeho autem /vyjížděl jako první/ vynořila bariera z lidských těl. Němci se přišli rozloučit. Všichni. Znamenalo to všechny obejít a s každým si podat ruku. Bylo to hezké a docela dojemné.
Přátelé LIBERÁCI - děkujeme Vám. V 11 hodin s houkáním konečně opouštíme kemp.
Obrázek

Vydáváme se domů. Přibližně po 100 km první zastávka. Protáhnout klouby, dát si cigárko, odskočit si do "promočeného" parčíku. Ale ulevilo se všem a hurá dál. Cesta bez jediného problému a najednou jsme na hranicích. Přijíždíme do Děčína s tím, že si dáme oběd. Karel nás vede do restaurace U Švejka, ale tam je plno - čekali bychom na oběd víc než hodinu, tak jedeme Na Kocandu. Za 20 minut mají Karel s Mílou a Jarda s Lídou oběd na stole, pražánci čekají déle. Moraváci se najedli a Karel je vyvádí z města. Nasměruje je na Českou Lípu a vrací se za ostatními. Ti se již dočkali oběda. Najedli se a vyrážíme dál. Martina potřebuje něco nakoupit, jedeme do Hypernovy. Pavla jde taky nakupovat. Míla je
postupně odchytává a ukazuje jim, kde je WC. Na Martinu se čeká, protože jí vyhoukal bezpečnostní rám. Ochranka ji odvádí do minikancelářičky a zjistili, že jí "houká" peněženka. Pak jí s omluvou propouštějí. Karel je vyvádí uličkami přes čtvrť Chrochvice na ústeckou výpadovku. /Průjezd po hlavní je uzavřen - rozkopaná silnice/. Poslední zahoukání a jede každý domů. Karel s Mílou je doma za chvilku /jsou místní/, pražánci se ozývají za hodinu, že v pořádku dorazili, Jarda s Lídou dojeli před 21,30 . Taky v pohodě.

Prezentace:
1. Jarda a Lída Mor. Třebová
2. Honza, Martina, Honzík Praha
3. Petr a Pavla Praha
4. Karel a Míla Děčín



Je konec dalšího hezkého společného víkendu.
Teď už zase na shledanou v září v Severních Čechách
Kdo je moudrý, míří ke hvězdám
nově= jsem majitel nového KIA SOUL 1600

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti