Čtvrtý sraz Tisá Ostrov 2006

Srazy a setkání
Uživatelský avatar
Jarda
"Pečené kolínko fóra" :-)
Příspěvky: 539
Registrován: pon zář 26, 2005 3:08 pm
Bydliště/Město: Moravská Třebová
Kontaktovat uživatele:

Čtvrtý sraz Tisá Ostrov 2006

Příspěvekod Jarda » pon kvě 28, 2007 9:26 pm

5.

Místo konání: TISÁ – OSTROV
Datum: 15. – 17. Září 2OO2
http://www.podcisarem.cz
Místo pobytu: Ostrov, kemp POD CÍSAŘEM,
Ubytování v chatkách, v autě.

OSTROV: osada utopená mezi lesy a skalami, l km od hranic
s Německem, u obce TISÁ.
Obrázek
Pátek: 15.9.2002
dopoledne prošli část města. Když v l hodinu přijel Karel z práce,
obědvá se. Míla jede pro Líbu Koluchovou, která mluví německy – bude tlumočit. Ve 14.3O hod. se jede do místa konání srazu v Ostrově do kempu POD CÍSAŘEM.
Karel na Maxičkách /čtvrť Děčína/ odbočil z trasy a jel za hajným – Liberákem domluvit neděli. Míla s Líbou a Jarda s Lídou jedou po trase dál. Na křižovatce směrem na Ostrov čekají Johanes s rodinkou s FORDEM /bývalí liberáci, zato stálí účastníci/ společně odjíždějí do kempu.
Karel nás dojel asi za 5 min. a ještě stačil na odbočce do kempu vylepit orientační modrou šipku se žlutým nápisem LIBERO
Sedělo se na terase před restaurací a čekalo se. Je 15 hodin a čekáme.
Počasí nám přeje. Sice to dost fouká, ale sluníčko svítí, teplota asi 24. stupňů Karel má připraven prezentační list, účastníci srazu se „upsali“ klubu, dostali camrátko /upomínka na sraz/ a pak se teprve šli ubytovat. Jarda má trochu problém s autem. To své liberko st.typu, ze všech stran poznané prodal, a koupil jiné – mladší typ. Opravil a pospravoval co se dalo, ale za necelý měsíc od koupě se nějaké závady objevily až po delší jízdě. A víc než 310 km do Děčína prověřilo všechny díly a jejich funkce. Přeci jen něco nevydrželo a auto stále brzdí a blokuje přední kolo - sjetá destička. Nové má Karel doma , takže hurá pro ně a vše zprovoznit, aby bylo liberko OK na zítřejší terénní projížďku. Okolo 18. hodiny dorazil mladý FILIP – Kája, další host a pomocník. Jako poslední přijeli Pražáci: Honza, Martina, Honzík a Lukáš a Petr s Pavlou.Večer Míla rozdává propagační materiály o Děčínu a okolí. Velice zdařilé publikace získala darem od MěÚ Děčín. V českém, německém a pro Janka 555 i v anglickém jazyce. Janek – ač se hlásil, bohužel nedorazil. Estonsko je přeci jen daleko. Probíhá volná povídací zábava. Jarda odchází spát v 11 hodin, Karel s Mílou okolo půlnoci, Němci se vytratili během večera. Petr přinesl kytaru a s ostatními sedí, hrají, zpívají a popíjejí až do 3 hodin ráno. Pak byli z restaurace „vyhoštěni“ – zavírá se. Odcházejí k chatkám. Petr, Pavla, Honza, Martina a Lukáš nezapomněli na svou tradici – noční pojídání karbanátků. Jeden karbanátek počkal pod autem na Besinu až do rána.

Sobota 16.9.2002
Počasí slušné. Zamračeno, teplo a neprší!
Postupně vylézáme z chatek a aut – prostě z pelíšků. Snídaně nám byla přislíbena na 9 hodinu, ale …. Obsluha probíhá hlemýždím tempem, všechno strašně dlouho trvá. Na 1O hodinu byl naplánovaný odjezd do TISÉ. Trošku ten čas nabourali i Honza s Martinou, protože po nočním ejchuchů se jim nechtělo vstávat. Dorazili další bývalí liberáci z Německa v novém Renauldu. Ubytovali se a všichni odjíždíme až v 10.3O. Máme na Tiské skály málo času. Na 13. hod. je naplánovaný oběd. Karel zůstal v kempu a čekal na další účastníky srazu. 10 autíček dojelo do Tisé (5 km). Nechali jsme miláčky na parkovišti a hurá do skal. Je to nádherné, nevelké skalní město, ale na důkladnou prohlídku nebylo dost času. Potřebovali bychom alespoň 3 hodiny. Malý i necelý velký okruh prošli bez úhony všichni, jen jedna německá paní velký okruh nešla, nebylo jí dobře. Čekala na skalním náměstí u vstupu do skal, kudy se musíme vracet. Martina měla přání navštívit restauraci – měla žízeň, ale osvěžovna byla v té části, které jsme se vyhýbali, abychom stihli oběd. Honzík prolezl všechny tunely, strčil nos do všech děr, sjel po zadku všechny větší balvany. Malý Johanes to zkoušel také – nedařilo se. ¨
Obrázek
Martina se klasicky o Honzíka strachovala, takže pobíhal radši okolo Míly, ta mu tu a tam pomohla do nějaké díry nebo na větší kámen.Pak jsme i s čekající paní opustili Tiské skály. Na parkovišti v kiosku Martina a jiní konečně doplňují tekutiny. Odjíždíme zpět do kempu na oběd. Dorazil i místní hajný – také LIBERÁK, který nám zajistil exkurzi do svého revíru a i na rozhlednu na Vysokém Sněžníku. Hajný si nás tam vzal jako hosty. Domluveno na neděli na 1O. hodinu. Pak zase odjíždí. Ještě před obědem dorazili další hosté sice se SUBAREM, ale s IMPRESOU. Na odpolední trasu se svezou s Karlem. Na oběd byla objednána 2 jídla z hotovek, stejně to trvá skoro 2 hodiny než se všichni nají. Prostě personál nespěchá. A už nám svítí sluníčko. Po obědě se dělíme na 2. skupiny. Jedna parta odjíždí s Karlem v červeném liberu na terénní vyjížďku – okruh asi 6O km. Místy se musí po silnici, ale většina z trasy vede po polních, lučních, lesních a kamenitých cestách. Z počátku trasy asi 6 km od Ostrova míjejí vyhaslou sopku – Holý vrch. Je to čedičová kupa v pískovcové lokalitě. Na jedné příjemné louce si dali odpočinkový čas s povalováním se v trávě a zas po polích dál. Honza na trase objevil zajímavý strmý kopeček a nápad byl na světě (nápaditý hoch). Co dokáže LIBERO? Přidal se i Petr a Tutti a týrali autíčka do vrchu i z něj. Do kopce to bylo prudké – snad 4O stupňů, z kopce to bylo delší a méně prudké. V jednom kolečku se Tutti rozjel trochu rychleji, terénní vlnka ho trošku přizvedla a on postavil liberko na zadní, kdy přední měl asi 80 cm nad terénem. Ostatní jeho výkon ohodnotili potleskem – auto nepřevrátil. Jeho ženě ale do smíchu asi moc nebylo. Po téhle krosové vložce se pokračovalo. Jako první překážka v jízdě bylo stádo krav, později koňský povoz. Projeli všichni bez úrazu – všichni v pohodě – lidé, auta, zvířata – jen kočímu asi déle trvalo, než mu oči zalezly zpátky do očních důlků. Další nečekaná překážka byla na silnici mezi domky, kdy na Karlovo červené libero zaútočila rozzuřená slepice . Trošku jí to odhodilo, ale snad to i přežila. Jeden úsek polní cesty téměř na konci trasy jsme pracovně nazvali depilátor /průjezd šípkovým
keřem./ Projeli všichni snad bez úrazu (nebo se nepřiznali?), jen Jarda tam zkrátil anténu od vysílačky (zapomněl jí sklopit), a trochu si poškrábal i lak. Po Honzově kopečku již nebyl čas na cestu lesem. Proto zbytek cesty vedl po silnici zpět do kempu. Návrat v 18 hod.
Obrázek
Druhá parta odjíždí s Mílou v zeleném liberu do Děčína. Jede 5 aut – 3 libera, Ford a Renauld. Vyjíždíme do Děčína. Míla je vede na Pastýřskou stěnu – je to zalesněná pískovcová skála, která je z jedné strany sjízdná, z druhé schůdná pro turisty. Téměř kolmo spadá k železnici, silnici, řece Labi, za kterou je Děčínský zámek. Na skále je ZOO a restaurace ZÁMEČEK s několika vyhlídkovými terasami v jejím nejbližším
okolí. Krásné pokoukání na pravobřežní část Děčína s pěkným panoramatem okolních kopců. Kristianova žena nešťastně hledá manžela („Kinského“). Míla jde do restaurace, ptá se číšníka, ten jí řekl, že je na WC. Čeká se 20 minut. Tam posádka z Renaulda žádá o vyvedení z města směrem na hranice. Musejí odjet, paní jde v neděli ráno do práce.
Sjeli z Pastýřské stěny do města přes Tyršův most, náměstí, směr Hřensko. Tam nás Renauld opouští – pokračuje v jízdě. Ostatní se vracejí do města. Před parkovištěm u polikliniky jede proti nám libero – německý liberák – otočil to na kruháči a jede za námi. Dozvídáme se, že špatně pochopil, které libero vede partu do lesa a které do města. Takže jel za červeným, ale hned na Sněžníku zjistil, že to popletl a otočil to podle
ukazatele na Děčín. Jen náhoda nás svedla dohromady. Z parkoviště odcházíme do Dlouhé jízdy, která vede k Děčínskému zámku. Asi v 1/5 cesty vycházíme doprava zámeckou brankou ke kostelu. Návrh na Růžovou zahradu byl zamítnut – asi 3O schodů – hrozná představa. Takže jdeme dál centrem města k Labi, pak procházkou podle Labe, okolo sochy dr. M.Tyrše zakladatele Sokola, tunelem ve skále pod zámkem,
přes řetězovou lávku(kde je vyznačeno kam až sahala hladina Labe při povodni v roce 2002), zpátky na parkoviště. Na přání se jede do hypermarketu TESCO. Tady nás opouští Líba, musí domů za nemocným manželem. „Kinského“ žena se shání po WC a směřuje tam manžela. Míla jde koupit chleba na večer a i ostatní jdou na nákup. Míla čeká u východu, na dohled má všechny auta. První se vrací Johanes s rodinou.
Obrázek
Čeká se na dalších 5 lidí. Ten popleta si dal kafe a stačil ho vypít dřív, než se objevil Klaus se ženou. To bylo asi po půl hodině. K nalezení nebyl „Kinský“ se ženou. Míla na střídačku s Johanesem procházejí okolo pokladen a pátrají po dvou ztracencích. Po dalších 10 minutách
Johanes probíhá celé TESCO a nic. Pak vidíme jak „Kinský“ přichází zvenčí od vchodových dveří. Když zjistil, že ho vidíme, tak se otočil a vracel se k ženě. Navztekaný Johanes pádí za ním. Kdo ví, co si řekli. Johanes se vrací a velí – jedem. Prý tam mají na stolku nějaké jídlo, že dojedou sami. Mezi tím nám zmizel popleta. Po 5O minutovém čekání se do kempu vrací 3 auta. Odjíždíme od TESCA a Míla odbočuje domů .
V lednici má uzené maso na večer pro všechny, které dovezl Jarda, a byl to kolektivní dárek za Zerbst. Přijíždíme až v 18 hodin. Právě dorazil PEPLE – utrhl se na chvíli od rodiny. V červenci přihlásil do klubu nejmladšího člena – čerstvě narozeného VÍTKA. Manželka s Karolínkou a dvouměsíčním Vítečkem čekají doma.
Obrázek
Obrázek[/colorhttp://upload4.postimage.org/1261069/ostrovHanz_42_.jpg[/img][/url]
Obrázek
Obrázek
Takže už jsou obě party ikdyž nekompletní zase v kempu. Jarda se pustil do přípravy večeře pro všechny. Krájí uzené a chleba a poděluje přítomné. Už dorazili i opozdilci. Mezitím Míla rozdává testy – 1O otázek týkajících se odpolední trasy. V češtině i němčině (překládala Líba). Za každou správnou odpověď dostane každý 1 lístek do tomboly zdarma. Ostatní lístky jsou po 5 Kč kus. Přítomné 4 děti dostávají papír a tužku a mají za úkol namalovat LIBERO. Bylo to dobré, ale dlouhé – 2OO cen (drobností) a málo lidí, takže někdo měl několik cen stejných. Pro nejmladšího člena Vítka dostává PEPLE bačkůrky, aby měl na vykročení do světa nějakou obuv navíc. Ceny byly: přívěsky na klíče, kytičky ze suchých květů, vázičky (německé minilahvičky od alkoholu z návštěvy v ZERBSTU) se suchými
květy, dekorace hroznu vína, strašidýlka, přírodní aromatické polštářky. Tři hlavní ceny: 2x zrcadlová folie a těsnění do motoru pro starší typ libera a montážní lampa. Děti za kresbičky dostávají píšťalky, oplatky a ještě pár drobností. Po tombole odjíždí Kája, musí ráno do práce.Pak volná zábava. Končí se opět dlouho v noci.

Neděle 17.9.

Vstává se postupně, vyklízejí se chatky, balíme. Snídaně opět hlemýždím tempem. Pražáci teprve v 1O dostávají snídani. Přijíždí hajný, že nás dovede na rozhlednu a prý dělejte, mám málo času. Dojídá se ve spěchu. To je dost blbé. Jardovi nenastartovalo auto, tak spravuje. Ze solidarity se k němu přidal Petr, aby v tom problému nebyl sám. Lída a Pavla
nasedají k Míle. Hoši objevili nějaký nezapojený drát – snad je to ono. Ale omyl – libero trucuje.
Obrázek[/url]
Všichni Němci se loučí, že už se nebudou vracet do kempu a ze Sněžníku pojedou rovnou na hraniční přechod do Petrovic. V 10.3O konečně vyrážíme na Vysoký Sněžník. Hajný odstavil auto na parkovišti před zákazem vjezdu a jede dál s Karlem. Zastavujeme
na malém prostoru u rozhledny a 1OO m jdeme pěšky. V kiosku u věže Míla vyzvedává klíč od rozhledny a vyšlapeme víc než 1OO schodů v levotočivé spirále na 3O m vysokou věž. Škoda, že na vzdálených kopcích byl opar, ale Němci viděli „domů“, Děčín byl jako na dlani.
Obrázek
Malý Johanes se asi chtěl bez asistence rodičů pokusit o sebevraždu. Nakláněl se přes kamenné zábradlí, ale Martina s Pavlou mu pokus překazily. Významné tytyty, a byl postrčen směrem k mámě. Po pokoukání a učesání větrem scházíme pro změnu pravotočivou spirálou dolů. Ještě prohlídka okolí z přilehlých skal a pak zpátky do Ostrova. Na odbočce do Ostrova nám to odhoukali Němci. Pokračují na Tisou, Petrovice, hranice a jsou „doma“. Ostatní se buď také rozjíždějí nebo vrací do kempu.
Jarda s Petrem stále ještě pátrají po závadě. Auto tvrdošíjně odmítá poslušnost. Nakonec Karel dostal nápad. Zatáhnout neposluchu na laně k němu domů. A buď to opravíme tam před garáží, nebo Jarda odjede s Karlovým zeleným a Karel přes týden auto opraví. Potom by se Jarda vrátil Karlovým zeleným pro své zelené. Míla odjíždí s Lídou napřed, za nimi přijíždí Karel s červeným, Honza má na laně Jardu, a vzadu to kontroluje Petr.
Obrázek
Auto postavili u Karla před garáž a začala oprava.
Mohla by to být i cívka. A skutečně po přemontování motor naskakuje a jde i pravidelně, ale jen na 2 válce. I to je úspěch. Jen připojit správně kabel a hned je to lepší. Jarda otočí klíčkem – hurá – už je to zase milé liberko, konečně přestalo trucovat. Závada nalezena, odstraněna. Bylo slyšet, jak Jardovi spadl kámen ze srdce. Tímto skončila akce s krycím názvem „kanibal“(pro nezasvěcené – jedno auto požírá druhé). A po chvíli odjíždějí. Míla je vyvádí městem na výpadovku na Českou Lípu. Vrací se domů. Karel čekajícím
Obrázek
]Obrázek
Pražákům udělal kafčo. Oni si vybalili sváču a ještě se trochu povídalo. Potom je Míla odvádí městem na výpadovku na Ústí nad Labem.
Tímto problémkem se šťastným koncem máme za sebou IV. Sraz LIBEROCLUBU.
Obrázek

Obrázek
I počasí stálo při nás – ÓÓÓ Ty nahóře ! -- děkujeme --. Jen Jarda měl tento sraz s problémy.
http://www.jizerky.net/luka/luka.html
Už se těšíme na další – V. – sraz. Kdy bude a kde – to se domluví po internetu.

Na shledanou příště – někdy a někde. A požádejte si včas o slušné počasí.

Zaslal: st únor 21, 2007 2:07 pm Předmět:
Kdo je moudrý, míří ke hvězdám
nově= jsem majitel nového KIA SOUL 1600

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host