Stránka 1 z 1

Pátý sraz Škrdlovice Vysočina 2007

Napsal: pon kvě 28, 2007 9:29 pm
od Jarda
Místo konání: Škrdlovice – penzion Vysočina
Obrázek
Datum: 9. II. – 11. II. 2007
Pátek: 9. února
Po roce se opět sjíždíme do Škrdlovic. Oproti loňsku, kdy tady bylo 1,5 m sněhu, je ho tady málo.
Karel s Mílou přijíždějí z největší dálky – z Děčína. Cestou nikde sníh nebyl, silnice místy mokré a
až asi 10 km před Škrdlovicemi se semtam objevuje sníh – asi 5 cm. Přijeli jako první. Velkým překvapením
je plot okolo penzionu. Vloni pod sněhem nebyl vidět. Karel s Mílou se ubytovali a u kávy čekali na další
LIBERÁKY. Ve 4 hodiny přijíždí Jarda s Lidkou a po l5 minutách Petr s Pavlou. Přesunuli jsme se
do našeho „NEKUŘÁCKÉHO SALONKU“, který jsme měli vyhrazen už i vloni. Zábava se pomalu
rozbíhala, když dorazil nový člen Mirek. Večeře dobrá, pivo teče proudem. Po 18 hodině Pavla volá Martině, jestli už vyrazili (Honza musel do práce), a dozvídá se, že Honza stojí na Barrandově mostěa „vaří“. Že to musí dostat domů. Vzít jiné auto a pak pojedou. Na výzvědy přišel místní pán – Luboš.
Uvažuje o koupi Libera a do klubu si přišel vyslechnout pro a proti. Zpovídal majitele staršíchi mladších typů. Pokládal milion otázek a dostal několik milionů odpovědí. Haldu informací si ale musí přebrat sám a rozhodnout se taky sám. Po 20 hodině Pavla ze zvědavosti volá opět Martině.
Dostala odpověď, že už jsou na cestě, ale teprve vyjíždějí z Prahy. Naše debaty, prokládáné čímkoliv proti nudě, pokračovaly v sedmi lidech. Ve 22 hodin odchází Pavla do hajan, za půl hodiny Jarda.
Ve 23 hodin přijíždějí Honza s Martinou (tentokrát bez Honzíka), s autem Suzuki – Samuraj.
Povídáme do půl druhé, pak propouštíme servírku a odcházíme spát.
Sobota: 10.února
Vstáváme okolo 8 hodiny. Snídaně je domluvená na 9. Po snídani asi v 10 hodin vyrážíme z penzionu
za krásami Vysočiny. Petr nás vede do soukromého muzea veteránů – aut i motocyklů v CHotusicích.
Obrázek
Obrázek

Pokoukání hlavně pro pány a kluky. Neměli tu jen pojízdné stroje, ale i spousty vraků, náhradních dílů,
stará jízdní kola, koloběžky, dětská autíčka a mnoho různého jiného. Jako bonbonek 2 pohřební kočáry
za koně, vyřezávané ze dřeva. Jeden z nich byl vyřezán pro Franze Josefa. Parádní kousek, ale ta smuteční atmosféra z něj přímo dýchala. Oba kočáry byly trochu strašidelné. Po hodinové prohlídce nás na parkovišti čeká dalších 5 autíček. Takže 9 Liber + Honza. Společně jedeme na zříceninu hradu Lichnice. Parkoviště je tam malé, ale my máme skladná autíčka, takže jsme se vešli. Hrad kdysi býval rozsáhlý.
Zůstaly zbytky hradeb, věží, různých průchodů, částí uliček, hradního příkopu a p. Jednoduše pěkné a výhled do daleké krajiny taky pěkný. Z „hradu“ se vracíme do Ronova nad Doubravou, kde máme objednaný oběd v restauraci U Vavřince. U stolů sedíme ve 14.10 hod. a naobědvaní odcházíme
Obrázek
v 16,15 hod. Na parkovišti stojí další 3 Libera. Očekávaná Iva, nějací 4 mladí z Jihlavy a ještě nějací
manželé. Do Škrdlovic se tedy vrací kolona 12 Liber + Honza. Petr objevil nějakou odbočku na louku.
Zastavil celou kolonu, obešel řidiče a buď pojeď na louku za mnou, nebo počkej tady. 2 auta čekají.
Ostatní hurá na rozbahněnou louku. 500 m tam, otočka a 500 m zpátky. Seřadili jsme se a vracíme se.
Obrázek
Po bahnité vsuvce zůstala auta všem poměrně čistá, jen Karlovo nese silné stopy blátivé jízdy. Má širší gumy a jiné disky a bylo to vidět. V penzionu nás čeká připravená večeře – grilované koleno. Mladí z Jihlavy se jen otočili a zmizeli, noví manželé taky. Odjíždí i Michael, protože jeho malému synkovi se stýská po mámě – pláče. Naši mladí Liberáci dávají do kupy promítací plátno, abychom shlédli odolnost Liberek v náročném terénu. Promítá se dovolená Pražáků ze Slovinska a Itálie. Libera jsou hrdinové. Peple rozdává vlastnoručně vyrobené klubové vizitky – kalendáříky na rok 2007. Potom se rozbíhá volná zábava. Okolo 22 hod. se klubáci začínají trousit do pokojů. Poslední odcházejí zase až ve 2 hodiny v noci. S námi ponocuje i servírka a ráno jí čeká nová šichta.
Obrázek
Obrázek

Neděle: 11. února
Budíček mezi 8. a 9. hodinou. Snídáme a opět přichází Luboš – který odcházel na noc vždy domů.
Ještě chvíli někoho zpovídá, jen má strach, že se mu Liberko nevejde do garáže. Prosí Karla, aby s ním
zajel domů - vyzkoušet to. Odjeli a všichni ostatní se chystají na dopolední vyjížďku. Zopakujeme si
skanzen na Veselém Kopci. Karel se vrací asi za hodinu. Garáž zkalibroval, nikde se nezašprajcoval.
Luboš prohlásil: „Jsem silně nalomen“. Tak uvidíme. Potom všichni odjíždíme. Na parkovišti na Veselém
kopci leží jen zbytky odhrnutého sněhu – před týdnem ho tam leželo 40 cm. Projdeme skanzen (už jim tam kvetou sněženky), ale pod sněhem byl hezčí, takový čistší. Teď bylo všude plno bláta. Na parkovišti nás
někteří opouštějí a odjíždějí domů. Na oběd do restaurace U kováře Matěje jdou už jen Petr a Pavla, Honza a Martina, Karel a Míla a ještě 4členná rodinka /kdo zná jméno, ať ho doplní/. Po hodinové pauze se všichni rozjíždíme domů.
Jako obvykle: setkání bylo pěkné!!!!
12x Libero + 1x Suzuki
Všichni LIBERÁCI se těší na další setkání, tentokrát v dubnu opět v Srnčí.
Jste srdečně zváni. I noví přijeďte pobejt. Ať je nás čím dál víc.
Napsala Míla.
A nashledanou v dubnu