Šestý sraz Moravská Třebová 2007

[Jarda]

VI. sraz LIBEROKLUBU


Místo konání: Moravská Třebová - rekreační středisko Na srnčí

Datum: 27. - 29. IV. 2007



Pátek: 27.O4.2OO7

Po domluvě přijel Klaus se ženou už ve čtvrtek.
Přijíždíme tak, jak se to komu povedlo. Dostavil se i Luděk s manželkou ze Škrdlovic - pochopitelně v LIBERU. Honza s Martinou a Honzíkem
přijeli v “novém” autíčku. Mají ho týden - rychle poladit a hurá na sraz.
K večeru je již 34 libelistů v 16. autíčkách a 1. Fordu. Jarda nechal
udělat klubová pamětní trička. Vpředu znak Subaru a vzadu nápis
JARNÍ SRAZ MORAVSKÁ TŘEBOVÁ SUBARU - LIBERO

Rozdává je při prezentaci. Jedno tričko na posádku. Brzy se dostavil
i Lubomír, Jaroslava a Martin z Trenčína.
K večeři je připraveno jednotné jídlo - bramborový salát a vepřový řízek.
Dobré. Pochvala kuchařce .
Po večeři se sedí venku, diskutuje se o všem možné i nemožném, popíjí
se na co má kdo chuť.

Lubomír donesl kytaru, Petr se přidal a “novačka” Ivanka s kytarou to vedla a její muž Libor doprovázel

na mandolínu. Zpívaly se všechny známé písničky, zaskočilo se i k lidovkám a vyvrcholilo to zpíváním školních ruských písniček. Hezký bezprostřední večer. Během večera přijela ještě 2 LIBERA. Jedno libero přijelo z Polska ujeli 560 km a cestou měly problémy s autem. Okamžitě po jídle si snámi připili dovezeným likérem.
Počasí nám přeje, nálada je skvělá. Od 22 hodiny se postupně odchází
do hajan. Úplný rozchod je před 2. hodinou ranní.
Podle Lubomíra - ještě bylo málo hodin.

Sobota 28.04. 2OO7
Ráno se vstává do 8. hodin. K snídani máme: pomazánky, sýry, uzeninu, uzené, zelenina, čaj - co si kdo vybere. Přijely další 3 LIBERA. Odjíždíme do Moravské Třebové. Kolona 24 autíček dvakrát objede náměstí, vzbudíme pozornost Třebováků a zastavujeme. LIBERA zabírají

po zastavení 3 ze čtyř ulic náměstí. Potom pokračujeme v jízdě
do Mladějova, kde se nachází Průmyslové muzeum. Tady na nás čeká
Dědek s dcerou a její kamarádkou se synem. Jsme kompletní -
rekordních 25 LIBER (Johanes se synkem) Jel s Jardou.

Okoukneme mašinky, parní stroje, různá zemědělská zařízení a všelijaké historické stroje. Sledujeme nakládání lokomobily na odtahovou.
Kam jí asi povezou? Potom si zakoupíme jízdenky do historického vláčku - kus za 15O Kč děti 50 kč. Parní mašinka z 2O. Let minulého století
táhne 3 výletní otevřene dřevěné vagonky a jeden uzavřený “Služební
vůz”. Nastoupili jsme a mašinka se s mohutným čouděním, prskáním
a pískáním rozjela do kopců. Dříve se tady těžil lupek /přísada do šamotu/ a úzkokolejná trať byla postavena pro svážení materiálu.

Po 3 km stojíme - mašinka si žádá olej. Promazáno, odhoukáno a jedeme dál. Dalších 6 km supíme nádhernou krajinou dál do kopců. V údolí svítí krásná žlutá pole řepky, v syté zeleni stromů podle tratě si sluníčko pohrává se světlem a stínem - balzám pro oči i pro duši.
Jedeme pomalu, i netrénovaný člověk by vlak předběhl, ale není kam pospíchat. Dojeli jsme na vrchol kopce - konečná. Mašinku odpřáhnou
a po výhybce přejede na konec vláčku a připřáhnou jí za “služebák”.
Na druhou stranu vláčku modernější lokomotiva přitlačí občerstvovací
vagon s nápisem -“QÝČEPU”- se šipkou ke schůdkům. Žíznivci se občerství a stejnou cestou se vracíme zpátky. V polovině cesty má i mašinka žízeň Je potřeba doplnit vodu. Stojíme u studny a mašinka
sosá vodu. Studna je hluboká přes 2 m a plná vody ze zatopených dolů.
Ještě pár kapek oleje a pokračujeme. Teď, z kopce, musí mašinka brzdit.
Cesta trvala 2 hodiny. Mašinka má výkon 7O koní, spotřebovala 8O litrů
vody a l metrák černého uhlí. Ale prababka pracuje stále dobře.
Po návratu do Mladějova se dělíme na 2 skupiny. 14 aut jede do terénu
a 12 aut se vrací s Jardou do Srnčí. Terénní vložka je prašná lesní cesta do poměrně prudkého kopce - přejíždíme úzkokolejku. Petr měl malý problém s autem, trochu se zdržel. Honza na něj čeká, a i Karel přibrzdil.
Před Karlem jeli ostatní bez vysílaček, takže bez kontaktu, ale stále na dohled. Na vrcholu kopce jsme se opět spojili do kolony. Sjíždíme
v oblacích prachu do Třebové.Někteří jedou tankovat, ostatní jedou
do Srnčí. Ti co tankují dorazí za chvíli. Polákům odmítá LIBERO poslušnost, sešlo se pár hlav, dodalo pár rad, k tomu pár šikovných rukou a všechno je zase OK.
Umýt se a sedáme k obědu. Polévka, kynutý knedlík, svíčková a maso z divočáka. Výborné.
Domlouváme návštěvu v Německu. Pojedou zase asi jenom 4 auta.
Po obědě okolo 15 hodiny odjíždíme do Moravské Třebové na prohlídku
zámku. Prošli jsme zámkem, který nemá původní vybavení, ale zařízený je z jiných zdrojů - kostel, muzeum. Největší atrakce je středověká mučírna (původně snad vinný sklep). Studené, strašidelné, emocionálně dobře naaranžované, včetně “mučených hříšníků”. Vystaveny jsou mučící nástroje: španelská bota (s nohou), drtič zápěstí (s rukou), drtiče prstů, kláda, klec na celé tělo, kovové masky na hlavu, kolo na lámání kostí, meče, sekery, šablony na vypalování potupných znamení, šibenice na pověšení za zápěstí za zády (vykloubení ramen) a různá hrůzná mučidla.

Průvodkyně - mladé děvče, dobře ví o čem mluví - je to člověk na svém místě. Je fajn, že už není středověk a že z té zimy v mučírně můžeme ven na nádvoří na sluníčko. Plni dojmů odcházíme ze zámku. Někteří dostali chuť utratit ve městě nějaký peníz, někteří se vrací do Srnčí s malou terénní vložkou (5 aut). Opět prašná, kamenitá cesta do kopce a zase dolů. V zimě to slouží jako sjezdovka.
Jsme “doma” opět všichni pohromadě.

V 19 hodin se začíná chystat večeře - Jardovo uzené selátko. Servírovalo se s velkou parádou. Uzené sele mělo místo očí žlutá rajčata, v tlamě citron a v uších ohnivé fontánky. Po dohoření byly vyměněny za nové pro hladové oči fotografů. Potom už se jen krájelo, papalo a mlaskalo.

K tomu není co dodat. Po večeři nás opouštějí 4 mladí z Jihlavy.
Se setměním se trousíme do jídelny, kde čekají 2 muzikanti /kytara a klávesy/ a bohatá tombola. Zábava relativně dobrá, jen povídat se dalo pouze venku při cigárku. Hudba byla dost hlasitá. Do tomboly přispěl kdekdo kdečím. Výhry vyšly různě, často dost komicky. Karel, který nesnáší vonítka v autě vyhrál 2, zapřísáhlí abstinenti získali 3 lahve alkoholu, Míla 7 různých nástěnných kalendářů, Dědek 2 autovysavače.
Hlavní cenu - hlavu z uzeného selete vyhráli vegetariáni. Prostě se to povedlo. Po tombole /po 23 hodině/ část lidí odešla spát. O půlnoci si Dědkova děvčata vzpomněla, že by se mohlo tančit. Míla zburcovala pány od výčepu, aby je šli provést. Sotva na place začalo hopsat několik lidí, ostatní se přidávali včetně Klause a manželky Kinského. Ale únava vyhání lidi do postelí.Okolo 2. Hodiny je už ticho. Krásný den a i počasí nám opět přálo. Bylo téměř letní.

Neděle: 29.04. 2OO7
Ráno bylo chladné, v noci trochu sprchlo. Ale po 8 hodině už zase svítí sluníčko, ale už není takové horko. Postupně docházíme na snídani.

K snídaně byla stejná jako v sobotu švédský stůl a kousky ze selete od večeře které si každý mohl vzít sebou na svačinu. Po snídani se někteří loučí a odjíždějí domů. Odjelo 11 LIBER . Posádky 14 liberek a Ford odjíždějí na prodejní výstavu do zahradnictví v Borotíně. Na křižovatce ze Srnčí na hlavní silnici nastal menší zádrhel - Mirovi umřelo LIBERO. Pár kouzelných hmatů a jelo se dál. Před zahradnictvím Dědek postrádá foťák. Asi ho zapomněl v Srnčí na pokoji. Žene dceru zpátky. Později ztracence našel - v autě. Konečně jdeme na výstavu skalniček.


Zahrada pěkná, upravená. Je na co koukat a i se nechat něčím inspirovat. Máme možnost nákupu různých rostlin. Asi po hodině se už definitivně loučíme a rozjíždíme se do různých koutů republiky.

Bylo to skvělé.
zúčastnilo 27 osádek z toho 5 osádek z německa ( jedna přijela Fordem), osádka ze Slovenska, a osádka z Polska
Zvláštní poděkování:

Tutimu za klubové vizitky

Honzovi za znak pro členy klubu

Jardovi za klubová pamětní trička

Sv.Petrovi za skvělé počasí




Za měsíc na shledanou na cestě do Němec.

Kdo nepojede, tak na shledanou v září v Děčíně.

[Jarda]

ohlas z německých stránek:
Auch dieses Jahr fand das Treffen in Moravska Trebova eine Fortsetzung. Vom 27.04. bis zum 29.04. erlebten wir ein perfekt und 100% professionell organisiertes Liberotreffen. Wie bereits im letzten September in Ostrov hatten wir auch dieses Mal ein riesiges Glück mit dem Wetter, einfach traumhaft. Nach der guten Anreise machten wir Quartier und begrüßten die anderen Teilnehmer. Da alle noch etwas müde von der langen Fahrt waren, wurde der Rest des ersten Tages der Erholung und Geselligkeit gewidmet. Nach dem Abendessen konnte drinnen und auch draußen gesessen und erzählt werden. Unsere Gastgeber machten Musik und es wurde urgemütlich und wie immer sehr spät.
Am nächsten Tag brachen wir nach dem Frühstück ins Technikmuseum Mladejov auf. Natürlich drehten wir auf dem Weg dorthin noch einige Ehrenrunden um den Markt von Moravska Trebova. 24 Liberos waren daran beteiligt! In Mladejov erfuhren wir viel Interessantes. Es handelt sich bei diesem Museum um eine ehemalige Schamottfabrik. Die dort ausgestellten und z.T. auch noch zu restaurierenden Exponate und auch die Schmalspurbahn werden ausschließlich von einem Verein betreut, der keine finanzielle Unterstützung erhält. Nachdem wir uns alles angeschaut hatten, fuhren wir mit der Bahn, von einer Dampflok gezogen, eine Strecke von ca. 10 km zu einem ehemaligem Stollen. Dort wurde früher mal Ton für die Fabrik abgebaut. Es wurde ausgestiegen und gab kleine Erfrischungen. Nach der Rückfahrt zum Museum teilten wir uns in zwei Gruppen. Die erste wurde von Jarda angeführt und fuhr auf direktem Weg ins Srnci zurück, die zweite Gruppe einen Teil der Strecke abseits der Straßen. Dann war Mittagessen angesagt. Nach etwas Auszeit zur Regeneration setzten wir uns wieder in die Autos und fuhren nach Moravska Trebova um uns das Schloß und das darin befindliche Foltermuseum anzusehen.
Am Abend wieder zurückgekehrt, wartete die nächste Attraktion auf uns. Den Teilnehmern vom letzten Jahr sicher noch gut in Erinnerung und auch dieses Mal wieder sehr lecker: Ein heiß geräuchertes Schwein. Dazu gab es diverse Brotsorten, eine große Vielfalt an leckeren Salaten und sehr reichlich Obst. Es war auch am Abend noch angenehm und so konnten wir draußen essen. Nachdem alle gesättigt waren, gingen wir aber doch rein. Drinnen war für Musik und Unterhaltung gesorgt. In den Pausen wurde wieder eine Tombola mit sehr schönen Preisen durchgeführt. Selbstverständlich konnte auch getanzt werden. So fand ein schöner und ereignisreicher Tag seinen Abschluß.
Am letzten Tag fuhren wir nach dem Frühstück ins benachbarte Borotin. Dort schauten wir uns einen botanischen Garten an. Die Anlage war sehr gepflegt und man konnte dort auch Pflanzen kaufen. Gegen Mittag verabschiedeten wir uns und traten die Heimreise an. Die Teilnehmer unserer Fahrt waren Christian und Roswitha aus Leipzig, Klaus-Dieter und Rita aus Bernburg, Peter aus Dresden, ein Gast-Libero aus Wolfen mit 2 Personen und ich selbst mit meinem kleinen Sohn. Wegen einer Erkrankung unserer großen Tochter konnte meine Frau leider nicht teilnehmen.
Wir sind uns einig, es war ein tolles Treffen und wir möchten uns bei den tschechischen Liberofahrern recht herzlich bedanken. Wir haben viele gute Eindrücke mitgenommen und alle sind wohlbehalten zu Hause angekommen (außer Christian und Roswitha, sie haben noch eine Deutschlandtournee mit dem Ziel Boppard gemacht, zum Ancampen des Stammtisches Rhein/ Main). In wenigen Tagen werden wir uns in Potsdam wiedersehen. Auch vier tschechische Liberos mit neun Teilnehmern werden erwartet

přeloženo PC.

Také letos našly ty srážky v Moravska Trebova pokračování. Z 27.04. až k 29.04. zažitý my jeden perfektní a 100% profesionální organizováno Liberotreffen. Jak již v občerstvit září v Ostrově jsme měli my také tentokrát jedno obrovské štěstí s ním počasím, jednoduchý jako sen. Dle dobrého příjezdu jsme dělali my byt a zdravili ta ostatních účastníka. Tu všichni ještě něco unavený ze sahají jízdu byli, byl ten zbytek prvního dne ta zotavení a družnost věnován. Po večeři mohl být obsaženo i venku usedlý a vyprávěl. Náš hostitel dělal hudbu a to bylo zubr-útulný a jakkoli velice pozdní.
Druhého dne jsme vyrazili my po snídani do technika-muzeum Mladejov . Prostě jsme točili my na cestu tam ještě někteří čest-okruh o tom trhu Moravska Trebova. 24 Liberos byli u toho zúčastněný! V Mladejov informováni my mnoho zajímavého. To jde se v těchto muzeu o jedna dřívější Schamottfabrik. Ta tam vystaven a z.T. také ještě příliš restaurují exponáty a také úzkokolejka je výhradně jeden spolek ošetřován, ta žádná finanční podpora nedostane. Když my se všechno podívali jsme, jsme jeli my s dráhou, jeden pára-lokomotiva tažený, jedna cesta asi 10 km k dřívějším vánočkám. Tam byl dříve krát tón pro továrnu dobývat. To bylo vystoupil a podala malá občerstvení. Dle zpáteční jízdy k muzeu jsme rozdělili my se v dvou skupinách. Ta první byl Jarda uváděn a jet zpět na bezprostředním cestu do Srnci , ta druhá skupina část ta cesta stranou ty ulice. Pak byl oběd ohlásil. Do něco ze-čas k regeneraci jsme využívali my se zase do aut a jeli do Moravska Trebova o nám tom zámku a to v tom jsoucí skřipec-muzeum podívat se.
Večer zase vrácen, čekala ta nejbližší atrakce na nás. Ti účastníci z občerstvit roku jistého ještě dobře v paměti i tentokrát zase velice chutný: Jedno horké uzené štěstí. K tomu podal to různý chléb-druzích, velkou rozmanitost na chutné saláty a velice hojné ovoce. To byl také večer ještě příjemný a tak mohl jíst my venku. Když všichni nasycený byli, jsme začali my však čistý. Obsaženo byl pro hudbu a udržování zajistil jste. V přestávkách byla zase jedna Tombola s velice hezkými cenami proveden. Samozřejmý mohl být také tančit. Tak dostavíme se hezčí a bohatý na události den svůj závěr.
U posledního dne jsme jeli my po snídani do sousední Borotin. Tam podívali se na my se botanickou zahradu . To založení bylo velice pěstěný a se mohl koupit tam také rostliny. K poledni propuštěn my se a jsme nastoupili do řad ta cesta domů . Ten účastník naší jízda byla Christian a Roswitha z Lipska, Klaus-Dieter a Rita z Bernburg, Petr z Drážďany, jeden host-Libero z Wolf s 2 osobami a mnou sám s mým malým synem. Pro jedno onemocnění naší velká dcera nemohla mou ženu bohužel ne zúčastnit se.
My jsme se jednotný, to byly jedny šílené srážky a my chtěli by poděkovat se při tom české Liberofahrern pravdu srdečný. My jsme vzali se sebou mnoha dobrými dojmy a všichni jsou zachovalí doma přijel (kromě Christian a Roswitha, oni dělaný ještě Německo-turné s ním cílem Boppard, k na-kempovat stolu stálých hostí Rýn/ Mohan). Během několika dnů jsme my se v Postupim zase uvidět. Také čtyři české Liberos s devíti účastníky být očekává