Šestnáctý sraz Zadní Telnice

Srazy a setkání
Odpovědět
Uživatelský avatar
Karel
"Pečené kolínko fóra" :-)
Příspěvky: 1702
Registrován: sob zář 24, 2005 9:21 am
Bydliště: Děčín

Šestnáctý sraz Zadní Telnice

Příspěvek od Karel »

LIBEROKLUB

16. SRAZ

Místo konání: Zadní Telnice, chata Olympia.
Datum: 10. – 12. září 2010

Pátek: 10. září
Nastal podzim a věrní Liberáci se opět sjíždějí na další setkání, tentokrát už po 16.
Jako první přijíždějí kamarádi z Německa. Klaus a Rieta, „Kinský“, Peter Heyne a
Werner s Ingelore a psím staříkem. Potom dojíždí organizátor Karel s Mílou.
Vítáme další přijíždějící, a během odpoledne – ještě za světla už stojí za chatou
9 Liber s posádkami a Werner s neliberem. Vítáme se venku, hovoříme o strastech cesty a bebíčkách našich miláčků. Na 19 hodinu je nachystána večeře – knedlík a guláš. Docela dobré. Míla zapisuje přítomné a vybírá 100 Kč startovného, daruje camrátka – tentokrát keramická. Po večeři a kafíčku se sedí, rozebírají se důležitosti, pomalu se popíjí a za tmy ještě dojíždějí 2 autíčka. Mezi nimi i Tuti, který přivezl kalendáře na rok 2011 a samolepky pro účastníky tohoto srazu. Pro tento den jsme všichni. 12 aut
a 25 lidiček – z toho 5 dětí a 2 psi. Ve 22 hodin se zavírá lokál, pánové dostanou předpokládané pitivo do PETlahví a přesouváme se do klubovny
Večer.JPG
Večer.JPG (111.87 KiB) Zobrazeno 15813 x
pod názvem LYŽÁRNA. Míla ukecala správceho, aby nám tam alespoň nechal basu lahváčů, že to druhý den vyúčtuje. Nechal se přemluvit a za to Míla vyfasuje klíče od lyžárny a hlavních dveří a má za úkol, po skončení všech debat, pozamykat. Sedíme, debatujeme, popíjíme odměřené a pomalu se trousíme do postýlek. Z basy se vypilo pouze 1 pivo. Ostatním stačilo co si nechali natočit do zásoby. Vzhledem k tomu, že Mílu bolel zub a byla silně utlumená práškama, přesto vydržela do 2. hodiny ranní a splnila rozkaz – všechno uzamčeno. Na pokojích teploučko, bylo to fajn.
Ráno.JPG
Ráno.JPG (148.52 KiB) Zobrazeno 15813 x
Neděle: 11. září
Vstáváme do 8. hodin. Snídaně je připravená. Čeká nás švédský stůl: uzenina, šunka, sýr, pomazánka, marmeláda, med, chléb, rohlíky a nějaké ovoce – hroznové víno, meloun. Během snídaně přijíždějí ještě Sněhulák s Ondrou a Tomášem a Dědek –
bez Libera. Takže je 12 Liber a 2 nelibera. Počasí nám přeje, odjíždíme do Krupky. Sjíždíme z prudkého kopce – je tu 12 o/o klesání. V Krupce se dáme směrem k lanovce na Komáří vížku. Když jsme se trochu poskládali na parkovišti, tak nám přišel hlídač parkoviště říct, že lanovka nejezdí – někdo ukradl kus sdělovacího kabelu, tak že se nemohou dolní a horní stanice domlouvat. Mezi Liberákama nastalo velké zklamání. Nejvíc to bylo líto Jenýčkovi a dětem. Ale prý se to snad povede do odpoledne opravit. Nastala změna plánu a jedeme se podívat do podzemí. Stará cínová štola Starý Martin je z části přístupná, a dále se pracuje na zpřístupnění dalších úseků. Je otevřeno asi 800 metrů. Po zaplacení každý dostane plastovou přilbu, protože místy je štola jen necelých 140 cm vysoká a tento úsek je dlouhý asi 30 metrů. Každý, kromě malých dětí, to musí projít v předklonu.
Štola.JPG
Štola.JPG (132.48 KiB) Zobrazeno 15813 x
Míla s Karlem zůstávají na sluníčku – už si to prošli, když štolu objevovali. S nimi tam zůstala Alešova Zuzanka, protože se bojí tmy. Míla s ní prošla venkovní expozici důlních mašinek a vozíků – a tady Zuzanka objevila zajímavý vozík upravený pro tělesné potřeby horníků. Když prochladlí lidičkové opouštěli podzemí,
Zuzanka musela mámě sdělit, že našla záchod. I ostatní si prohlíželi s čím horníci v této nízké štole pracovali. Ale hlavně využívali teplého sluníčka. Ze štoly byl nejvíc nadšený Škatulka. Překvapilo ho, jak velké kusy cínu se tu nacházely. Karel se domluvil s paní z pokladny a ta velice ochotně telefonuje na Komárku, jestli už lanovka jezdí, ale bohužel. Snad po obědě. Odjíždíme tedy do chaty na oběd a doufáme, že lanovku zprovozní. K obědu máme nachystáno…………………………………
Po obědě a nutném kafíčku probíráme drzost zlodějů na sluníčku před chatou. Karel zase telefonuje a vyhlásí radostnou zprávu – lanovka už jezdí. Tak se sbalíme a znovu sjíždíme do Krupky. Na parkovišti už nás vyhlíží hlídač a ukazuje, jak nejlépe zaparkovat. Míla odváží Karla až ke stanici a vrací se na parkoviště. Zaplatí za každého parkovné 30 Kč s tím, že na chatě si je vybere. Dojdeme ke stanici lanové dráhy, koupíme si zpáteční lístky za 150 Kč a čekáme asi 10 minut, než lanovku rozjedou. A už nasedáme na dvousedačky a jedeme směrem Komáří vížka. Tato lanová dráha je nejdelší ve střední Evropě bez přestupu. Koridor lanovky vede lesem, kde místy jsou lana na sloupech umístěna výš, než dorostly statné stromy. Výhled na město Krupka je moc pěkný a po překonání několika kopců a několika strží už vidíme i hotel na Komáří vížce, který je 806 m n.m. Počasí stojí při nás, tak se kocháme pohledem z výšky. Po téměř 20 minutách jízdy vystupujeme na horní stanici. Tady na nás čeká překvapení v podobě zeleného Libera se třemi Liberáky. Našli si nás „nováci“ z Teplic. Byli tam od dopoledne. Nezastihli nás na chatě a správce jim řekl, jaký máme plán. Tak vyjeli na kopec a čekali na nás. Hodní kluci. Takhle máme naději, že Liberáci brzy „nevymřou“. Vyprávěli, jak přišli k tomuto miniautíčku. Děda měl Libero již několik let nepojízdné v kůlně, a pomalu ho pohřbíval nános prachu. Autoopraváři vyřkli ortel – nový motor. Až dorostli vnuci a pustili se do opravy Libera. Hledáním na internetu objevili hoši naše liberácké stránky a dle rad tam uveřejněných zrenovovali Liberko do nynější podoby. A jo to fešák. „Nováci“ zdar vaší práci. Z Komárky se po půl hodině vracíme zpátky. Než jsme my sjeli lanovkou dolů, tak „nováci“ už čekali u parkoviště. Trošku jsme se zformovali a vracíme se do Zadní Telnice. Cestou se ještě zastavujeme na polním parkovišti a Míla má připravené malé soutěžení. 1/ sestavit a odhodit malé polystyrenové letadélko a zapsat svoje pořadové číslo do startovací listiny. 2/ nafouknout balonek, vypustit ho, sebrat a zapsat se. Tady se to trochu zadrhlo, protože balonky rychleji nacházejí děti. 3/ z novin složit papírovou čepici a opět se zapsat. Ondra s Tomášem měli za úkol vyhodnotit nejlepšího. Po ukončení minisoutěží se vracíme do Olympie. A tady další Libero. V něm mladí a nadšení z Liberce. Takže se přidali další „nováci“. Potom nás už jen čeká večeře – jakási omáčka s rýží. Docela chutné. Po večeři nezbytné kafíčko a pomalu se přesouváme do lyžárny. Po 20. hodině Pavla prodává lístky do tomboly. Vyšlo to jen taktak. Míla vyhlašuje výherce z dětských dovedností. Na 3. místě je poř. č. 7 získává dvě tvarohové buchty, na 2. místě poř. č. 11 získává čtyři buchty a na 1. místě poř. č. 10 získává šest buchet s tvarohem, rozinkami a mandlemi. Potom už Škatulka rozjíždí dražbu. A tady trošku pozměnil naše pravidla, aby se to urychlilo. Věc, která se nevydraží bude ihned slosována v tombole. Takže, když to nikdo nepotřebuje, tak někdo bude „potrestán“ /slovy Škatulky/ a vyhraje to. Během této akce se objevili hosté: Honza s Martinou s velikou dodávkou. Zběhl a opustil naše řady. Teď už není Liberák, je jen kamarád. Po vydražení a rozdání všech věcí a věciček se rozjíždí volná zábava. Hudební produkce bylo málo, ale i tak se večer vydařil. Mílu pořád ještě bolí ten zub, ale prášky zabírají a po 2. hodině zamyká všechny troje dveře a jde taky do hajan.
Neděle: 12. září
Snídáme opět ze švédského stolu, popíjíme kafíčko, hodnotíme včerejšek a máme radost ze sluníčka. Potom předáváme klíče od pokojů a okolo půl desáté mizíme ze Zadní Telnice. Někdo jede přímo domů a 8 autíček ještě jede shlédnout památníky
napoleonských válek do Chlumce a Přestanova. Pomníky jsou postaveny pro vojáky
čtyř armád: pruské, ruské, francouzké a rakouské. Také jsme se zašli podívat
ke společnému hrobu, kde je pohřbeno 10.000 vojáků. Trošku děsivé. Potom se někteří opět odpojili a odjíždějí a hrstka lidí jede do Petrovic na oběd do letadla. TU 104 je přizpůsobeno jako restaurace. A venku pod křídlem je zahrádka, tak jsme poobědvali na sluníčku. A tím náš sraz definitivně končí.

Jako vždy setkání bylo skvělé a už se těšíme na další.

Na shledanou v zimně. A rádi přivítáme další „nováky“.


Modrý liberácký puntík získávají:
Karel za zorganizování srazu
Tuti za kalendáře a samolepky
Škatulka za vedení dražby
„Nováci“ Vlčkové za zprovoznění umírajícího LIBERKA

Černý liberácký puntík získává majitel chaty Olympie za předražené stravování.

Napsala Míla + škrtal Karel
:D + :D
Nikdo není dokonalej.
Odpovědět