Tak jsem se konečně dostal ke kosmetickým úpravám na motoru. Všechny ty konzolky a držáčky z ocelového plech, původně zinkované, chci zrepasovat a tak šly dolů. Zároveň jsem se rozhodl vyměnit rozvodový řemen a tu nastal problém. Šroubky držící plastový kryt rozvod. řemene šly celkem slušně ven, až na ty dva, co drží zároveň ten tepelný štítek - zespodu, nad výfukem. Oba si rez vzala tak, že z nich skoro nic nezbylo. Přesto to skoronic drželo ty dvě půlky toho plastového krytu u sebe tak mocně a vytrvale, že mi nezbylo než to vzít rozbrušovačkou. Proto bych vám všem chtěl poradit, ať si preventyvně ty dva šrouby vyšroubujete, ošetříte a zastamdáte. Ušetříte si při případné výměně rozvoďáku spoustu času a nervů.
Tak bych vás chtěl upozornit na další špek. Při montáži lanovodu ovládání spojky - jeho uchycení pod převodovkou, jsem zjistil, že konec lanovodu je vyroben z hliníku a koroze se na něm projeví tak, že se rozpadne nálitek o který se opírá v sestaveném stavu pérová vidlička, která to celé drží v opěrné konzole. U staršího typu tam byl tuším závit a matice. Oprava je možná, ale pracná a pryžová prachovka už tak dobře na tom vehementu nedrží. Vy, kdo máte novější model, lehněte pod auto, rozeberte, vyčistěte, natřete, smontujte, bo solanka je sviňa.
Tak jsem jenom tak pro zajímavost zhruba spočítal kolik je na novějším Liberu hadicových spon. Skoro 70. To by mě zajímalo, kolik jich je na tom nejnovějším.
Tak se to podařilo. Šikmooký pekáč je v kupě a po emisích a t.k. Z odhadovaných pěti týdnů, se to natáhlo na sedm měsíců. Za tu dobu jsem z huby vypustil tolik nadávek na japonce, že by mi to záviděli i američani po útoku na Pearl Harbour. Jsem moc zvědavý, jak dlouho se budu radovat a čím mě ta džunka zase překvapí. Ještě na to naženu manželku s dcerou, ať si to napucujou a konečně se doufám budu moci věnovat věcem co mě baví, třeba výrobě repliky válečného přívěsu za Jeepa. Přísahám, že už nikdy nebudu žádné auto (kromě veterána) polévat živou vodou, za ty nervy to nestojí, to už je lepší chodit pěšky.
Já na estetiku u aut moc nedbám, mě zajímá akorát funkčnost a spolehlivost, takže jsem to moc nešlechtil. Ale aspoň nafotím to, co mi bude asi většina z vás závidět. Na sraz v Srnčí přijet nemůžu, mám těch aktivit trochu víc a musím jet jinam.
Jsem rád, že se vám ty kryty líbí. Musím vás ale sklamat. Sériová výroba se nekoná. To, co jsem vyrobil na svůj pekáč, bylo vyrobeno metodou pokusů a omylů, a tou, jak je známo, ještě nikdo na světě sériově nevyráběl. Musely by se vyrobit kopyta a jiné přípravky, strávit na tom moc hodin, které nemám. Jedna rada pro ty z vás, kteří se do toho přece jen pustí. Kryty kolem parohů, pružné části a katalizátoru se dají tvarově zjednodušit. To jsem zjistil až po tom, co jsem vyrobil poměrně přesné kopie orginálů. Ten co je nad tlumičem, je výrobně nejsložitější, musí být úplně přesný, jinak se tam nevejde. To jsem zjistil po tom, co jsem vyrobil tvarově zjedndušenou verzi. Tak se na mě nezlobte, že vám s těmi shnilými plechy můžu pomoct jenom radou.
Jinde na autě se dá měď, hliník nebo třeba titanzinek s úspěchem používat, ale kolem výfuku to vidím dost bledě. Ten žár ve spojení se slanou vodou snese snad fakt jen nerez. Kdysi jsem orezlý katalyzátor obalil do titanzinkového plechu a ten se po jedné zimě doslova rozsypal na prach.