LIBEROKLUB
13. sraz
Podzimní setkání Liberoklubu
Místo konání: Chata JURÁŠKA – Olešnice v Orlických horách.
Datum konání: 11. – 13. 09. 2009
Již ve čtvrtek přijíždějí naši němečtí hosté – Klaus s paní a Kinský sám.
Po přivítání se se Škatulkou proběhne bouřlivý večer.
Pátek: 11. září 2009
Ostatní přijíždějí ve sjednaném termínu - v pátek. Chata Juráška v Orlických horách je téměř na samé hranici s Polskem. Po trošce tápání nás dojelo do večera již 13 posádek se svými miláčky. První v tento den byli Karel s Mílou a poslení okolo 22.hodiny přijel Tuti se synkem Lukášem. Míla zapisuje prezentaci, rozdává camrátka, kasíruje startovné 200 Kč. Řeší se organizační záležitosti - Škatulka nás seznamuje se zítřejším programem a rozdává malou upomínku na dnešní setkání - tašku s drobnostmi od sponzorů – stuhy a stužky, pohlednice, propagační materiály zdejšího okolí, perníkový znak SUBARU.
Měl dobrý nápad – nechal udělat putovní prapor a dva malé praporky SUBARU. A také klubová razítka. Prapory dostane do opatrování ten, kdo bude pořádat další sraz. Šikula. /Asi se dost najezdil/. Při tom se rozpráví o všem možném a po večeři /vepřový řízek s bramborem/ dostal každý k zakousnutí mrkev, která se stala symbolem Škatulkova ukecnutí se na podzimním srazu. (Tehdy, aby odvedl řeč jinam, pronesl – budem radši sázet mrkev. Byl opraven, že mrkev se nesází, ale seje – a Škatulkův symbol je na světě). Pak nastal bujarý večer, který se protáhl až do pozdních nočních hodin.
Počasí nám přálo. Cestou někteří zmokli, ale tady neprší, ikdyž je pod mrakem.
Sobota: 12. září 2009
Po 8. hodině se scházíme v jídelně na snídani /pečivo, máslo, sýr, šunka, paprika, rajské. čaj, pro děti termix/. Pak odcházíme do kavárny, kde jsme trávili večer, dáváme si ranní kafíčko a přivítáme ještě 2 posádky: Johny Mandolína Jazz s Ivankou, Tondou a Matějem a Sněhulák se dvěma vnuky -Tomášem a Ondrou. A jsme kompletní. Něco po 9. hodině vyjíždíme směrem na Polsko. Že jsme překročili státní hranice jsme poznali jen podle žlutých dopravních značek a na místní ceduli s názvem obce bylo
přeškrtnuté l. /EL/. Dojeli jsme po hodně rozbitých silničkách k rybí restauraci LOWISKO.
Taková jejich specialita. Dostaneš prut, dojdeš si k jednomu ze dvou bazénů a lovíš pstruha. Pokud vylovíš rychle, rychle se najíš. Pokud neberou, tak pokoušíš štěstí dál, však ona se nějaká chytne. Vytáhneš rybu z vody, doneseš k okénku, kde jí od tebe převezme personál. Ty dostaneš číslo a čekáš na vyzvání. Rybu ti skvěle připraví, přihodí chleba a ty si dodej majonézu, hořčici nebo kečup. Podle chuti. Zaplatíš asi 75 Kč. A můžeš jít lovit znova, pokud ti jeden pstroužek byl málo. Když poslední dojídali, tak jsme byli svědky navážení ryb do bazénů. Na vleku za osobákem ležely dvě nádrže. Každá byla velká, jak dva spojené barely, do nich měli připojené vzduchování. Nacouval s vlekem k nádrži, přiskočil maník s vysokými holinkami, pootevřel na spodku nádrže víko, odpustil vodu, pak teprve víko otevřel úplně, nadzvihl a do bazénu tekl zbytek vody i se pstruhama. Totéž udělal i s druhou nádrží. A hned bylo další papáníčko pro mlsné a hladové turisty. Po této koukací vložce jsme se shromáždili před hospůdkou, udělali pár fotek a vraceli se zpět domů – do Čech. Silničky byli o trochu lepší, jeli jsme jinou trasou. Dojeli jsme do vesničky Dobrošov kde jsme si prohlédli vojenskou pevnost stavěnou na obranu před II. světovou válkou. Škatulka zaplatil hromadné vstupné 900 Kč a čekali jsme na dobu, kdy začne naplánovaná prohlídka. Po shlédnutí výstavní síně, kde jsme obdivovali sběratelské úsilí nadšenců válečné doby. Jejich zájmem jsou vojáčci /8 cm/, v různých bojových postaveních, vč. pěšáků, jízdních oddílů na koních, kolech, motocyklech, autech i lodích, či nafukovacích člunech, stavění železnice, tvrze a řopíky, drátěné zátarasy, zákopy i ošetřovny se zraněnými, prádelna, muzikanti, předchůdce radaru, a co jen koho napadne, týkající se tohoto nepěkného období. Potom nás čekala samotná tvrz. Několik lidí, pro namáhavost trasy zůstalo venku. Čekalo nás studené a mokré podzemí, kam se sestupovalo po 171 ! schodech. Byli jsme v hloubce 32 m pod povrchem. Obdivuhodné na koukání, ale… Být tady déle při 6 stupních, tedy žádná sláva. Prošli jsme chodbami, připravovanými prostorami, kde měli být vojáci – asi 600 mužů. Jde se stále nějakým tunelem, pak pro změnu větší prostor, který měl sloužit jako jídelna či štáb, jsou tam i zavalené chodby nebo úplně nepřístupné. Po dlouhé, úzké chodbě se konečně dostáváme k výstupu z podzemí. Světlo ještě nevidět – čeká nás 267 !!! schodů nahoru. Docela fuška. Nejdřív betonové schody, vedené do čtverce, vždy po 5, zakončené točitými železnými a jsme nahoře na tvrzi. Tam se s námi loučí průvodkyně. /Ta tenhle okruh chodí 3 – 4 x za den. Klobouk dolů před její fyzičkou./ Děkujeme jí za velmi obsáhlé a poutavé povídání a po vydýchání – zase schody, tentokrát asi 20 kovových stupňů dolů z tvrze na pevnou zem. Tam posbíráme ty, kteří na prohlídku nešli a odjíždíme na Jurášku na oběd. Byl objednán na 2. hodinu, ale protože se nám výlet protáhl, tak Bohouš ještě před prohlídkou pevnosti oběd telefonicky posouvá na 3. hodinu. Ale stejně jsme to nestihli, přijíždíme asi v 15.20. Takže pozdní oběd – knedlíky a játrová omáčka. Potom někdo odpočívá u kafíčka, ti málo unavení jedou ještě potýrat Liberka na sjezdovku, která je za chatou. Po 17. hodině už jsme všichni v chatě a připravuje se náročný večer. Tuti, už tradičně, přivezl na podzimní sraz kalendáře na rok 2010. A k tomu alkoholtestr – ať si ráno všichni vyzkouší, jak jsou na tom, než sednou za volant. Bohouš před srazem vyhlásil soutěž o nejkurióznější pokrývku hlavy ve třech kategoriiích. Děti, ženy, muži. V dětské skupině vyhrála malá Vanilka – Pája, která měla na látkovém kloboučku připevněno jedno rozložené polystyrenové Libero /boky, čelo, záď/, v mužích to byl Petr – ten měl na hlavě ozdobnou poklici z kola s jakousi anténkou, kterou obsluhoval malý medvídek se znakem SUBARU. Nejkurióznější pokrývku měla Pavla. Vyhrála na celé čáře. Poklice z kola, kde z mezer čouhala mrkev i s natí a uprostřed trůnilo malé Liberko. Paráda. Pavlo jsi jednička. Za zmínku stojí i Tutiho „záchodové sedátko“ s nápisem „NENECHÁM SI SRÁT NA HLAVU“ /citát/. Vítězové byli ohodnoceni drobnými pozornostmi. Pak chvilku nevázaná zábava a v 19 hodin je večeře. Kuře s bramborem a zelím. Po večeři se rozbíhá dražba věcí, které měly hodnotu větší než 2,50 Kč, za které se kupoval lístek do tomboly. Po vydražení všeho, co bylo na dražbu přichystáno probíhá tombola. Minimální odběr lístků jsou 4 ks za 10 Kč. Dražba a tombola se protáhla přes 22 hodinu. Pak maminy odvádějí robátka do hajan a náš LIBEROBEND zahajuje hudební večer. Ivanka – kytara, Johny Mandolína Jazz – mandolína a flétna, Bohouš – basa a Petr – kytara.Postupně se lidé rozcházejí do pokojů a poslední flamendři končí dlouho po 3 hodině ranní. Bylo to pěkné a bylo toho dost.
Počasí nám opět bylo příznivě nakloněno. Semtam vykouklo i sluníčko.
Neděle: 13. září 2009
Vstáváme zase okolo 8 hodiny. Snídaně připravena. Opět na talířku šunka, sýr, zelenina, máslo, vedle marmeláda, pečivo, čaj. Nasnídáme se, v kavárně popijeme kafíčko a pomalu se rozjíždíme domů. Někteří ještě jedou po okolí a ………………………………
Prosím, kdo se zúčastnil nedělního programu, ať sem něco dopíše. Děkuji Míla.
Doplňuje Covex:
Nedělní program pokračoval návštěvou pohraniční pevnosti Skutina (pěchotní srub). O srub se starají dva soukromníci (koníček) a je do něj postupně doplňováno vybavení, včetně střílen a zvonů. Srub je v mnohem lepším stavu než Dobrošov, přestože se nacházel v ještě více rozestavěném stavu. Nedostavěnost má za následek i nutnost odčerpávání vody z podzemní části (32m), protože bez dokončené vstupní části tvrze, je nemožné vodu odpouštět původním způsobem. V tvrzi jsme se dozvěděli spoustu dalších detailů o stavbách tohoto typu a prohlédli si téměř kompletní vybavení palebné části srubu. Do podzemí nakonec nikdo nešel, protože je z něj dokončeno pouze schodiště a 9m podzemních prostor. Zbytek je pouze nahrubo tesán a nedokončen. Smutným faktem zůstává, že značná část těchto staveb je ohrožována vandaly a zloději, takže dochází k poškozování periskopů, krádežím historických zbraní atd. Od srubu Skutina jsme zamýšleli jet k jeho další části, ale po Škatulkově průzkumu během, kterého zjistil, že další část je v podsatě pouze ruina v lese, jsme zkratnou zamířili pryč. Původní záměr byla návštěva vyhlášené restaurace, ale někteří se cestou poněkud ztratili a tak zamířili k domovu, jiní měli to štěstí, že do hospody trefili a tak zakončili sraz polevkovou hostinou.
Bohouš se snažil i v tomto směru a zajistil příznivé počasí.
Bylo to velmi zdařilé a už se všichni těšíme na zimní sraz v r. 2010
Poděkování:
Škatulkovi – za povedený sraz
Škatulkovi – za vyhlášení kloboukové soutěže
Škatulkovi – za vlajky a razítko
Tutimu - za kalendáře na r. 2010
Liberobendu – za hudební produkci
Personálu – za ochotu a dobrou kuchyň
Všem liberákům - za to, že přijeli.
Škatulko – bylo to S K V Ě L É.
Vzkaz pro všechny LIBERÁKY: na shledanou v zimě !!!
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
Psala Míla, doplnil Karel.
M+K
Třináctý sraz Olešnice 2009
- Karel
- "Pečené kolínko fóra" :-)
- Příspěvky: 1702
- Registrován: sob zář 24, 2005 9:21 am
- Bydliště: Děčín
Třináctý sraz Olešnice 2009
Nikdo není dokonalej.
Re: Třináctý sraz Olešnice 2009
Ještě doplním, že patronát nad srazem převzal pan Václav Klaus a opravdu v sobotu ve 20 hodin
přijel na Jurášku i s dalšími politiky a umělci v podání imitátora Davida KELLERA z Javornice.
I jemu patří dík.
přijel na Jurášku i s dalšími politiky a umělci v podání imitátora Davida KELLERA z Javornice.
I jemu patří dík.
- vanille 1
- Přispěvatel
- Příspěvky: 81
- Registrován: úte kvě 06, 2008 6:04 am
- Bydliště: Turnov
- Kontaktovat uživatele:
Re: Třináctý sraz Olešnice 2009
http://www.ulozto.cz/2501572/libera-v-olesnici.rar
TADY JE PÁR FOTEK OD MOJÍ MALIČKOSTI.A MALÁ UKÁZKA
TADY JE PÁR FOTEK OD MOJÍ MALIČKOSTI.A MALÁ UKÁZKA
- Přílohy
-
- lovci z liber.jpg (89.04 KiB) Zobrazeno 20134 x
-
- "Pečené kolínko fóra" :-)
- Příspěvky: 1320
- Registrován: pon zář 26, 2005 7:41 am
- Typ Libera: už bez Libera
- Bydliště: Liberec
- Kontaktovat uživatele:
Re: Třináctý sraz Olešnice 2009
Vanilko,.... co sem ti udělal?
- vanille 1
- Přispěvatel
- Příspěvky: 81
- Registrován: úte kvě 06, 2008 6:04 am
- Bydliště: Turnov
- Kontaktovat uživatele:
Re: Třináctý sraz Olešnice 2009
Mně nic já zato nemůžu to ten foták!Ti to sluší ne?!