Německo - 17. spolkový sraz 2007

[Jarda]

II. návštěva německého KLUBU SUBARU - LIBERO

Místo konání: POTSDAM

Autokemp Sanssouci - Gaisberg

Datum konání: 25. - 27.O5.2OO7

Ubytování a stravováni vlastní.

Pátek: 25.05.2007

Jedeme na pozvání k německým Liberistům. Karel a Míla, Jarda a Lída a Milan. Měli jet i Honza s Martinou, ale na poslední chvíli se rozhodli jinak. Nejeli. Setkat jsme se měli v 9 hodin v Děčíně před Hypernovou a odtud pojedeme společně. Jako první přijíždějí Jarda s Lídou a Maxem.

Z Moravské Třebové vyrážejí okolo 4 hodiny a na smluveném místě jsou už v 8.10 hod. Karel s Mílou a Bessy se dostavují v 8.30 hod. a 10 min. po nich se objevuje i Milan z Turnova.
Z domova odjížděl okolo 7 hodiny. Jede sám, manželka se děsí při
pomyšlení na jízdu autem víc jak 300 km. Mladý zlobil, má zaracha.
Nejdál to má Jardovo Libero - téměř 300 km a přibližně tolik nás ještě čeká. Sraz je v Postupimi v autokempu SANSSOUCI - Gaisberg. Vyjíždíme okolo 9 hodiny rozkopaným Děčínem směrem na Teplice, kde se u odbočky na Ústí nad Labem napojujeme na dálnici. Projedeme “naše” estakády a tunely a najednou jsme v Německu. Celní zóna je asi 2 km za hranicemi. Jedeme ještě dvěma německými tunely a potom už stále na denním světle. Počasí nám přeje, ale sluníčko už začíná moc topit. Podjíždíme Drážďany a napojujeme se na dálnici na Berlín. Po 100 km si dopřáváme první venčící zastávku. Utřít pot, doplnit tekutinu my i psi, dát cigárko a frčíme dál. Je hrozné vedro. Cesta ubíhá docela slušně, i když je na dálnicích plno kamionů. Ale nikomu nepřekáží - jezdí ukázněně. Dalších 100 km za námi a další pauza.Vyvětráno, napito, vyčůráno a zakouřeno a razíme dál. Teď už až na místo. Po Berliner - ringu podjíždíme Berlín a najednou jsme v Postupimi. GPS nás vede do města. Tady jsme se trochu zamotali, takže jsme projížděli úzkými uličkami. Ale pevná vůle zvítězila a už jsme na silnici, která nás dovedla až do kempu. Lesní cesta končí u zavřených vrat autokempu (13. - 15. hod. zavřeno). My dorazili ve 14.40, takže musíme chvilku počkat. Vedro je šílené. Mužští se jdou nahlásit a v 15 hodin se otvírá brána kempu a my s úlevou vjíždíme dovnitř. Po asi 500 m vidíme vlajku SUBARU a několik LIBER. Naši známí nám ukazují, kde ve stínu zaparkovat. Konečně jsme na místě.

Unaveni z vedra vystupujeme z aut a už nás němečtí přátelé vítají.
Míla dala malému Johanesovi stříkací minimax /hračku/ a za chvilku před ním všichni prchají, pokud nechtějí být postříkáni.

Vybalujeme věci, stavíme altán a rychle doplňujeme tekutiny. Když je vše postaveno a vybaleno, tak si v klidu dáváme kafíčko. Postupně přicházejí naši kamarádi. Johanes, Klaus a Kinský se ženami. S pozváním přišli i manželé, kteří v Ostrově byli s renauldem (měli LIBERO rozbité), nakonec i Sabina s manželem. Každému dali něm. klubové tričko a zvou nás na večer do jejich houfu pod stan, kde se bude projednávat zítřejší program. Po kafíčku jsme obešli jejich LIBERA a další hosty klubu, kteří přijeli z Anglie, Irska, Holandska a kdoví odkud ještě. Dorazili v mini autíčkách, kterým říkají BAMBI a všechny byly přestavěny na obyťáky. Pěkné, zdařilé. Celkem bylo na místě 14 LIBER (3 česká) a 8 BAMBI tam bylo také dost, ale ty nás až tak moc nezajímaly.( Jarda z nich byl unešen)


Autokemp leží na břehu jezera SANSSOUCI a je ohromný. Pro lepší orientaci jsou uličky pojmenované. My jsme parkovali v Datlí ulici a kousek od nás byla i DDR strasse! Po celém kempu je rozvod vody a elektriky. Záchody i sprchy velmi pěkné. Čisté a voňavé. Odpoledne proběhlo dost chaoticky a odpočatí po cestě si chystáme večeři. Karel ohřívá párky, Jarda má sebou svoje uzené a Milan chtěl jít na jídlo do hospody, ale rozmluvili jsme mu to a jedl s námi. Opět je nám “náhodně” kolemjdoucími připomínán večer pod stanem. Najíme se a jdeme tam. Už není takové vedro. Zatáhlo se a zvedá se vítr. Sotva se usadíme ve stanu (asi pro 20 sedících, bez podlahy), vítá nás Sabina a lepí nám na trička Smajlíky se našimi jmény. A už začíná pršet s bouřkovým doprovodem. Když se z naší strany dostala do stanu voda, Karel sbalí svojí židli, která už stojí v blátě a odchází. Za chvíli i Jarda. Probírá se program na sobotní dopoledne. V němčině.
Stejně jim nerozumíme, tak odcházíme i ostatní. Bouřka se rychle přehnala, déšť namočil kdeco - i piškotový koláč, který dovezla Míla pro všechny na snídani. Už se dalo pořádně dýchat.
Usazujeme se a přichází Klaus s paní, Johanes s paní a Kinský zatím sám. Jeho žena přichází za chvilku, “bydlí” hned vedle nás. Samozřejmně, že všichni přišli s nějakým pitím a ani my jsme nezůstali pozadu. Každý vyndává svoje zásoby.

Rozhovor probíhá docela úspešne a když si nerozumíme, tak se nic neděje. Míla proflákla Kinskému, jak mu říkáme a on, který předtím vypadal jako bubák, to vzal a snad na to byl i hrdý. Když se Milan představoval jeho ženě, tak ona vysvětlovala, že Milan je v němčině nějaký pták - ale pěkný. Takže v tu chvíli byl Milan “pěknej pták”. Když začal hovor váznout, Míla nabízí koláč a říká, že to je český koláč s německou vodou shora. Pochopili všichni a všechno se to snědlo.

Zasmáli se a rozhovor pokračuje. Posezení plné povídání, pití a smíchu, /když nepochopili naší “dokonalou” němčinu/ končí okolo půlnoci. Přišel kdosi z kempu, že zhasínají světla, tak zapalujeme petrolejky a sedíme dál. Pak Němci odcházejí a Karel s Jardou zalézají také. Lída, Míla a Milan si povídají asi do půl 3. Náročný den končí.

Sobota: 26.05.2007

Vstáváme mezi 6 a 7. Hodinou. Budí nás kvákání žab od jezera a křik strak z korun stromů. Nezvyklý, ale neodbytný budíček. Doběhnout na WC a krokem zpátky.

Jsme všichni v tričkách klubu a cizí mladí i starší nás zdraví. Docela milé. Snídáme a Němci nám na střídačku přicházejí připomenout, že v 10 hodin odjíždíme od brány na prohlídku Postupimi. Auta prý necháme na parkovišti a pojedeme nějakým vyhlídkovým křížencem mezi autobusem a lokomotivou.

Parkovné je 2 eura za hodinu. Takže Jarda a Lída s Maxem jedou
s Johanesem, Karel a Míla s Bessy jedou s Milanovým liberem. Takže platit budeme jen jedno auto a rozdělíme se. V 10 vyrážíme do Postupimi. Kolona nás zavede na parkoviště a vystupujeme. Ujdeme asi 300 m a tam čeká jedna -automašinka- se 2 vagony a 1 dobový autobus, obojí ve vyhlídkovém provedení - otevřené. Při nastupování nastaly trošku zmatky, protože jeden vagonek obsadila jiná parta a z klubu SUBARU se 4 lidi nevešli. Na místě zůstali Klaus s manželkou a Sabina s manželem. Škoda. Pomalu se rozjíždíme a krokem projíždíme historickými uličkami Postupimi. Mladý chlapec vykládá co se kde, jak a proč stalo (bohužel jen v němčině). Mašinka u každého zajímavého objektu na chvilečku zastaví a zas krokem pokračujeme. Zajímavostí je tady moc, škoda jen, že nevíme o čem se mluví. Dojedeme až k zámku SANSSOUCI a tady máme jen 20 minut na obhlídku parku. Ale ta obrovská plocha by se neprohlídla ani za 20 hodin. To by chtělo dovolenou. Po 20 minutách loko-autobus odjíždí dál. Projíždíme okolo stařičkého mlýna (a lopaty se točily), potom Holandskou uličkou s originálními domy, Ruskou kolonií, kde chaloupkám chybí jen kuří nožky a byly by jak z pohádkového filmu O Mrazíkovi. Na koukání toho bylo dost a dost. Každý z nás měl vykloubené krční obratle, jak kroutil hlavou na všechny strany, aby stačil všechno zahlédnout alespoň koutkem oka. Je to tady nádherné a nelze se divit, že na tomhle místě se po skončení 2. světové války mocnosti dohadovali o budoucím uspořádání světa. Projížďka trvá asi 90 minut. Dojedeme zpátky k výchozímu místu, vystupujeme a trousíme se na parkoviště k autům.

Zaplatíme 6 eur /od 10.28 do 12.4O hod/ a hurá zpátky do kempu. Děláme si oběd a Johanes přinesl dárky - PETANG. V malé taštičce je 6 těžkých kovových koulí. Jednu sadu nám dal i pro Honzu - byl přihlášen. Po obědě je nám nabídnuto pivo - na úcet něm. klubu. Jinak třetinka nechlazeného piva /chlazení v tom vedru nestíhalo/

za 1 euro. Světlé i černé. Odpoledne povídací, prohlížecí okolí i autíček, hlavně těch BAMBI. Mezitím obcházejí děvčata posádky aut s lístkama do tomboly. 2 lístky za 1 euro. Jsme zváni na večer pod stan na tu tombolu. Okolo 5 hodiny se opět zvedá vítr a zase přihnal bouřku. Za ½ hodiny je už klid. Zapalujeme navlhlé dřevěné uhlí a chystáme se grilovat. Karel má sebou dvoje klobásky, Jarda naložené masíčko a játra. Ugrilováno, snědeno a u kafíčka si užíváme klidu a pohodičky. A zase nás postupně zvou na tombolu. Sabina, Klaus, Johanes. Dopíjíme kafíčko a jdeme tam.V 8 hodin to vypuklo. Losovaná čísla se hlásí v němčině a angličtině, jen Čechům se ukazují. Výhru si výherce vybírá sám. Každému to, co se mu líbí. Tombola obsahovala sady skleniček, propisky, mikrotužky, parkovací hodiny, bižuterii, hračky, frťanové lahvičky a jiné různé i nepoznané drobnosti. V 21.30 se vracíme k autům. Za námi přijdou i naši přátelé. Jarda projevil zájem o kufr, který vozí Kinský na zadních dveřích. Kinský mu ho slíbil na září, že ho doveze do Děčína. Míla se ptala kolik to stojí a Kinský prohlásil, že Jardovi a Karlovi to doveze gratis - jako dárek. Karel mu nemohl vysvětlit, že to nechce. Chce mít auto v originále. Na to Kinský prohlásil, že Karel je originál. Jarda se konečně domluvil na protihodnotě za box na nosič kol, bude ho stát dva litry slivovice, i tak je zadarmo. Sedí se, popíjí se cokoliv a patláme němčinu s češtinou a dokonce i s ruštinou. Po půlnoci sedí u stolku jen Lída s Mílou. Končí s debatováním ve 2 hodiny po půlnoci, pak jdou také spát.

Neděle: 27.05.2007

Zase nás budí žáby a straky. Po ranní hygieně sedáme ke kafíčku a Němci nás opět někam zvou, ale odmítáme s tím, že budeme balit a po 10 hodině bychom chtěli odjet domů. Tak se alespoň ptají, jestli nám nezbyl koláč. Bohužel, večer ho dorazili. Začínáme balit. Nejdříve altánek. Omést z něj mokré opadané květy akátu, složit, pak vyklepat písek z trubek a všechno nacpat do pytle. Umýt až doma. Ostatní už jde rychle. Moc se to neskládá, spíš se to pěchuje. Hlavně abychom nic nezapomněli. Konečně zapakováno a jdeme se rozloučit s německými přáteli i s majiteli autíček BAMBI. Rozloučeno, nasednuto, odhoukáno a jedem. Zastávka u brány - zaplatit 60 euro za 2 lidi, 1 psa, 1 auto na 3 dny a 2 noci. A to jsme měli slevu, že jsme byli hosté německého klubu SUBARU.Přibližně v 11 hodin opouštíme kemp směr POTSDAM. Za městem jsme se zase trochu zamotali a oklikou 20 km jsme se opět vrátili k Postupimi

Našli jsme ten správný směr a už to bylo bez problémů.Počasí fajn, po dálnici to utíká. Asi po 100 km zastavujeme, venčíme sebe i psy a jedem dál. Dalších 90 km v klídku a další zastávka. Pití, čůrání, kouření a pokračujeme v jízdě. Teď už budeme stavět až v Čechách. Když jsme po dálnici objížděli Drážďany, vjeli jsme do bouřky. Ale parádní. Voda se lila jak z konve, stěrače pracovaly naplno, ale zbytečně a nedalo se jet rychleji než 40 km/hod. Místní postávali po krajnicích a čekali až to přejde.

Karlovi se povedlo odněkud chytit kamínek na přední sklo a má o starost postaráno. Prasklina 25 cm. Ale sklo vydrželo další příval vody a i krupobití, které tahle ohromná bouře přinesla také. Před hranicemi nás bouřka opustila, nebo jsme z ní vyjeli. Až na hranice všechno OK, celní pásmo bez problémů po 15 hodině už jsme v Děčíně před restaurací Na Kocandě, kde budeme obědvat V 16 hodin už obědváme a pomalu se rozjíždíme domů. Karel s Mílou to mají nejblíž, jsou zdejší. Milan je doma asi za hodinu. Jarda s Lídou to mají ještě asi na 4 hodiny. Tak štastnou cestu.

Bylo to krásné, je jen škoda, že nás bylo tak málo.
Na shledanou v září v Srbské Kamenici okr. Děčín

A přejme si větší účast.
ještě několik fotek:










Bambi

[Jarda]

z německých stránek:
17. Bundestreffen, Pfingsten 2007 in Potsdam

Unser 17. Bundestreffen fand im Campingpark Sanssouci-Gaissberg in Potsdam statt. Eine wirklich gute Wahl. Der Platz selbst und das ganze Drumherum, die Umgebung, die räumliche Nähe zu vielen Ausflugszielen und Sehenswürdigkeiten, die Einkaufsmöglichkeiten und die Versorgung mit Frühstück waren tadellos. Ich hoffe im Namen aller Teilnehmer zu sprechen, wenn ich sage: unbedingt empfehlenswert.
Auch in diesem Jahr fand unser Treffen wieder mit internationaler Beteiligung statt. Wie bereits im letzten Jahr, reisten Mitglieder eines tschechischen Liberoklubs an. Von den ursprünglich geplanten vier Fahrzeugen konnten aus dienstlichen Gründen leider nur drei teilnehmen. Als besonderer Höhepunkt erfolgte der Besuch einer Abordnung der Bambifahrer aus England, auch Mitglieder aus Irland und den Niederlanden waren dabei. Am Freitag, dem 25.05. war offizieller Anreisetag. Die Teilnehmer des englischen Klubs waren bereits einige Tage vorher anwesend. Bei der langen Anreise und den vielen Ausflugsmöglichkeiten wirklich sinnvoll. Die tschechischen Teilnehmer erreichten uns bereits am frühen Nachmittag. Es hatten sich auch einige Nichtmitglieder als Gäste mit Libero eingefunden und so stand einem gelungenem Treffen nichts mehr im Wege. Nachdem die Unterkünfte aufgebaut waren, begrüßte man sich und machte sich bekannt. Es wurde gegrillt und die sich bildende Abendrunde konnte wieder einiges an Stehvermögen vorweisen. Die jeden Abend auftretenden Gewitterstürme richteten glücklicherweise kaum Schäden an. Lediglich das mysteriöse Verschwinden zweier Bikinis trübte die Stimmung etwas. Das es sich bei den Betroffenen um Gäste unseres Vereins handelte, macht die Sache noch ärgerlicher. Solche Dingen kommen aber nun mal auf Campingplätzen vor und sind nie ganz auszuschließen.
Nach einer geruhsamen Nacht und einem ausgiebigen Frühstück formierten wir uns zur Kolonnenfahrt nach Potsdam und unternahmen eine kombinierte Stadt- und Schlösserrundfahrt mit einem kurzen Zwischenstop. Anschließend wurde individuell das Mittagessen eingenommen und der Nachmittag wurde für weitere Exkursionen genutzt. Am Abend folgte das obligatorische Grillen und anschließend wurde eine Tombola durchgeführt. Die Preise wurden von den Mitgliedern, deren Firmen oder auch Autohäusern gesponsert. Wir hatten viel Spaß und der Abend wurde noch lang.
Am Sonntagmorgen mußten die tschechischen Teilnehmer leider schon wieder die Heimreise antreten. Sie luden uns aber für den Zeitraum 14. bis 16. September nach Dečin ein.
Im Anschluß daran erfolgte unsere Jahreshauptversammlung. Der Vorstand gab einen kurzen Überblick über das vergangene Jahr und über unsere Finanzen. Der Vorstand wurde entlastet und in seinem Amt bestätigt. Dann wurde auch schon für unser nächstes Bundestreffen 2008 ein Platz ins Auge gefaßt: Der Campingplatz in Gedern im Naturpark Vogelsberg. Dort findet auch das diesjährige Abcampen des Stammtisches Rhein/ Main statt. Der Rest des Tages wurde noch für diverse individuelle Ausflüge oder zum Baden genutzt. Beim abendlichen Beisammensein kam noch ein besonderer Gaudi ins Spiel, eine Mohrenkopf-Wurfmaschine. Die Maschine und besonders die Nutzer der Maschine sorgten für allerhand Heiterkeit.
Der wieder einsetzende Starkregen trieb uns ins Vereinszelt und wir ließen den letzten Abend ausklingen.
Der Montag war allgemeiner Abreisetag. Nach dem Frühstück wurde gepackt und dann ging es wieder heimwärts. Für den einen oder anderen war das sicher auch noch mal Streß. Die Autobahnen füllten sich und bestimmt hatte nicht jeder das Glück wie wir, gerade noch geschafft und dann ging es los.
Die Teilnehmer des englischen Klubs wollten noch einige Tage bleiben. Ich hoffe, sie hatten dann auch mehr Glück mit dem Wetter und konnten sich alles ansehen, was sie sich vorgenommen hatten. Sicherlich gibt es auch mit ihnen ein Wiedersehen!

přeloženo PC.
17. Svazky-srážka, Letnice 2007 v Postupim

Náš 17. Svazky-srážka našel v kempink-park Sanssouci-Gaissberg v Postupim místě. Jedna opravdu dobrá volba. To místo sám a to celá okolo-kolem, to okolí, ta prostorová blízkost mnohým cíl letu a pamětihodnosti, ty možnosti nákupu a napájení snídaně byla bezvadná. Já doufám v jménech všecek účastník mluvit, když já řeknu: bezvýjimečný zasluhující doporučení.
Také v tomto roce našly naše srážky zase s mezinárodní účastí místo. Jak již loňského roku, přijeli členové českého Liberoklubs . Z původní plánovaných čtyř vozidel mohly ze služební důvodů bohužel jen tři zúčastnit se. Jako zvláštní vrchol byl provedena ta návštěva jeden poselstvo ten Bambifahrer z Anglie, také členové z Irska a toho Nizozemí byli účasten . V pátek, 25.05. byl oficiální den příjezu. Ten účastník anglických klubů byl již některé dny dříve přítomný. U sahá příjezd a ten mnohým výlet-možnosti opravdu duchaplný. Ten český účastník dosažených nám již u časného odpoledne. To dostavily se také některé nečleny jako hosté s Libero a tak stáli jedny zdařilé srážky nic víc v cestách. Když ta přístřeší vybudován byli, zdraven se se a seznámit hlásit se. To bylo grilované a ta vzdělávat se večer-okruh mohl ukázat zase něco na stůj-moc. Ta každého večera šlápnout bouře-vichřice uchystaly naštěstí sotva škody . Pouze to tajemný mizet dvou bikinky kalit tu náladu něco. To to se při tom kterých se to týká o hostech našeho spolek jednal, dělá ta věc ještě mrzutý. Takové věci vyskytují se ale nyní krát na kempech a jsou nikdy zcela z-zavřít.
Po geruhsamen noci a jedné vydatné snídani jsme formovali my se ke kolona-jízda do Postupim a podnikalo jedno kombinované město- a zámky-okružní jízda s krátký Zwischenstop. Přiložený byl individuální to obědvat a s odpolednem byl pro další exkurze použité. Večer následoval ty povinné cvrčky a přiložený byla jedna Tombola proveden. Ty ceny byly členům, té firmy nebo také auto-domy gesponsert. My jsme měli příjemnou zábavu a s večerem byl ještě dlouhý.
U neděle-zítra musel ten český účastník bohužel už opět ta cesta domů vykročí. Vy jste naložili nám ale na období 14. až 16. Září do Decin jeden.
Hned potom byla provedena naše letých-valná hromada. To představenstvo podalo krátký přehled přes ten uplynulý rok a přes naše finance. To představenstvo bylo odlehčen a ve svém úřadu potvrzen. Pak byl také již pro náš dalšímu svazky-srážka 2008 jedněch míst do oka připravený: Ten kempink v Gedern v přirozenost-park pták-hora. Tam najde i toto tentoroční od-kempovat stolu stálých hostí Rýn/ Mohan místo. Ten zbytek dne byl ještě pro různé individuální výlety nebo ke koupání použitému. Při večerní schůzce přišel ještě jeden zvláštní Gaudi do hry, jeden indiánek-hod-stroj. Ten stroj a zvláště ten uživatel ten stroj pečoval pro všelijaký veselí.
Ten zase začínat silný-déšť provozoval nám do spolek-stan a my jsme připustili předchozí večer doznít.
To pondělí bylo celkové odjezd-den. Po snídani byl uchvácen a potom šel to zase domů. Pro nebo ostatních byl ten jistý také ještě krát stres. Ty dálnice vyplňovaly se a určitě nemělo každé to štěstí jak my, právě ještě tvořil a potom uvolnil jsem se to .
Ten účastník anglických klubů chtěl zůstat ještě některé dny. Já doufám, oni měli pak také více štěstí s ním počasím a mohly se všechno dívat se, co oni předsevzít si . Jistě jsou také s nimi jedny shledání!
http://picasaweb.google.de/subaru.libero/2007Potsdam1