SUBARU LIBERO

Chlazení výfuku.
Zde se budu snažit objasnit funkci motorku dochlazení,proč se sepne, a kdy, a kde jsou jednotlivé části na autě.
Vlastní motorek je při pohledu zezadu vlevo za výfukem. Je připojen konektorem R22 Zcela vzadu pod podlahou je teplotní spínač. Ten pracuje na principu deformace dvojkovu něco jako mikrospínač. Hodnotu teda mění skokově. Připojen je konektorem R36. O sepnutí v určeném čase se stará krabička připojená konektorem F45.
Je za odkládací skřínkou. Propojení je F26 na R4.
Vzápětí po nastartování nebo jenom po zapnutí zapalování a po propojení kontaktů 1+2 konektoru R36 nedoje k roztočení motorku.
Tento se spustí asi až po 30 vteřinách.
Během jízdy, a hlavně po jejím ukončení kdy teplota dosáhne v prostoru nad výfukem nadlimitní hodnotu sepne spínač, v ovládací jednotce na F45 dojde ke konečnému propojení obvodu.Po ukončení jízdy, když je potřeba dochlazovat okolí výfuku, tak několikrát sepne a zase vypne. Po asi 20 minutách ovládací jednotka dochlazování ukončí, a další roztočení může nastat po opětovném sepnutí spínací skřínky, a to znovu až po těch 30 vteřinách. Délka, a četnost sepnutí je závislá na tolerancích elektrických součástek, nebo, a to asi hlavně na kvalitě a stavu tepelných štítů a typu výfuku. Samozřejmě je rozhodující okolní teplota, případně i vítr.

Nechejte laskavě toto vlákno jen na faktické dotazy a připomínky týkající se probírané tématiky.
Rád odpovím a vysvětlím co zvládnu, případně dohledám a zjistím.
Udržme zde trochu úroveň.
K.

Po rekostrukci výfuku jsem zatím nezaslechl jeho ventilátor i když ventilátor chladiče spouští normálně.
Teplotní spínač R36 je umístěn na plechovém držáku který drží i ostatní kabeláž. Na obrázku je vidět že mi z držáku nezůstalo skoro nic, tak sem udělal novej a z nerezu. Zdálo se mi že teplotní spínač byl na originálním držáku přilepen (i proto ten krátkej kabel k rychlospojce ktrá je k držáku nacvaknuta) a tak jsem ho přilepil taky (epoxy).
Myslíte že sem udělal někde chybu? Zatím najeto tak 10kiláků. Je pravda že originální držák byl "vzdušnější" a před opravou čidlo plandalo těsně nad děravým krytem vejfuku...

Asi se ti ted chladi cidlo o ten plech..

covex píše:Asi se ti ted chladi cidlo o ten plech..

Jak jsem již psal tak, když odpojíme čidlo, a následně spojíme vývody konektoru, tak se motorek neroztočí.
Roztočí se až po určité době chodu motoru.A po vypnutí motoru bude reagovat podle okolní teploty. Bude-li to tak fungovat, znovu připojit čidlo, a ohřát vzduchovou pistolí.
Nesepne-li ani potom tak hledat okolo motorku, je tam spínací relátko, a jako dycky kostry. Předpoládám, že čidlo je odzkoušené.
K.

Ta horkovzduška je supr nápad - zejtra vyzkouším. Dík

Nakonec jsem čidlo odlepil od plechu a jenom přisvorkoval hned vedle. Výsledek je že ventilátor spíná, ale i přesto míň než když byl plechovej kryt prorezlej. Možná je to tak správně

Upřesnění činnosti chlazení výfuku:
Zcela vzadu pod víkem motoru (podlahou) je teplotní senzor -je hned nad tepelným krytem posledního dílu výfuku. Jedná se o termistor, který s rostoucí teplotou snižuje svůj vnitřní elektrický odpor. Při teplotě 20 stupnů má cca 2000 Ohmů, při teplotě okolo 100 stupňu jeho odpor klesne na cca 500 Ohmů. Krabička připojená konektorem F45 (viz výše schemata od Karla) obsahuje elektronické relé, které je nastavené na spínací hodnotu termistoru cca 790 Ohmů. Pokud je odpor termistoru nižší, větrák běží (ihned bez prodlevy), pokud je odpor vyšší, větrák vypne (také ihned bez prodlevy). Karel výše popisuje své tepelné čidlo, které není na principu termistoru, ale bimetalového termostatu. Pravděpodobně některé serie Liber tedy mohly používat tento typ čidla, který samozřejmě v tomto zapojení také funguje, neboť splňuje ohmickou podmínku elektronického relé u konektoru F45, avšak jako každá mechanická součástka (obsahuje kontakty) má nižší životnost než součástka čistě elektrická (termistor).
To, že se Krlovi zdálo, že elektronické relé vytváří velmi sofistikované časové intervaly k zapínání a vypínání větráku v určitých intervalech, má velmi jednoduchou příčinu: jediné, co spínací relé umí, jsou 2 činnosti:
a) při poklesu odporu termistoru pod 790 Ohmů ihned sepne větrák (tedy i při zkušebním propojení obou pinů v konektoru R36 drátkem, kdy odpor je 0 Ohmů), při vyšší hodnotě jej ihned vypne,
b) toto celé funguje jen při zapnutém zapalování a pouze po dobu 20 minut po vypnutí zapalování;
Pravidelné intervaly zapínání a vypínání větráku pak už jsou způsobovány jen samotným ohříváním a ochlazování termistoru (teplo z výfuku nebo proudící chladnější vzduch od větráku) a značnou tepelnou setrvačností termistoru, kdy na každou tepelnou změnu reaguje velmi pomalu, běžně víc jak půl minuty.
Při té příležitosti bych jen nedoporučoval zkoušet termistor podle rady peple horkovzduškou, neboť termistor jako každá jiná elektronická součástka nesnese vysoké teploty nad 150 stupňů a mohl by jí snadno zničit (z horkovzdušky snadno vyleze 500 stupňů a více). Nejlepší je malý hrníček, do kterého lze čidlo vložit (stále připojené kabely k R36) a zalít vařicí vodou (a nezapomenout zapnou zapalovaní). Větrák se po chvíli roztočí (jakmile se termistor uvnitř prohřeje) a po ochlazení hrnku s vodou cca na 70 stupnů se větrák vypne.
Opravdu nic víc složitějšího v tom není.

Jinak děkuji Karlovi za předchozí vysvětlení a schemata. Čidlo a větrák jsem musel u svého Liberka vyzkoušet po té, co jsem po výměnil tepelný origoš 5 let starý totálně rozežraný krytu výfuku za nový, vlastnoručně vyrobený z nerez plechu a nerez nýtů a po té mi přestal fungovat zmíněný větrák výfuku. Nakonec jsem zjistil, že větrák funguje normálně, ale protože jsem nový kryt vyrobil velmi pečlivě a ten tak dokonale tepelně stíní, že se mi teď větrák vůbec nezapíná, protože ta teplota nad výfukem je nižší než potřebná pro zapnutí větráku. Ale než mít ohořelý zadek Liberka, je to lepší přeci jen prověřit.
Lubson

lubson píše: "...po té, co jsem po výměnil tepelný origoš 5 let starý totálně rozežraný krytu výfuku za nový, vlastnoručně vyrobený z nerez plechu a nerez nýtů..." -
nejaké foto by sa nenašlo? alebo nástrihový plán plechu ...pjosim, pjosim... určite by ho ocenili viacerí z nás, plech a nožnice sú už dlho našou štandardnou výbavou, ale tvar teho krytu nedáva velké šance "napodobnit ho k nerozeznání" - tak som velmi zvedavý, ale funkčnost je prvoradá.

Tady je foto toho nerez krytu. Bohužel ta složitější a pracnější část je vzadu a není na fotce vidět. Ten kryt má dost málo vůle okolo sebe, místama od výfuku nebo od motoru jej dělí jen 1 cm, takže to byla docela pasovačka.

Jinak jsem použil zajímavý postup výroby, který asi ostatní docela překvapí. Vůbec jsem nepoužil nůžky na plech ani ohýbačku na plech, ale jen flexu s tenkým řezacím kotoučem na nerez !!! A tu flexu jsem použil nejen na rezání plechu, ale hlavně i na jeho ohýbání !!! Fór je v tom, že si plech položím někam na pevnou pracovní desku, centrofixem si udělám podle pravítka čáry a pak flexou pěkně od ruky jedu lehce po čáře a napatrně plech odbrušuji, až tam vznikne malá drážka. Je lepší jet po čáře několikrát slaběji a přidávat, než jednou silně. V místě drážky pak lze krásně plech v ruce ohnout do ostrého úhlu, pomalu jak z profi ohýbačky. Drážka nesmí být moc hluboká, aby šel plech ohnout co nejvíce ztuha a ohyb měl stále potřebnou pevnost. No a pokud drážku prohlubuji pořád dál, tak nakonec tímto plech jednoduše uříznu.
Pokud se jedná o nýtování nerezu, je potřeba použít nerez nýty, např. průměr 3 mm a délku 5 mm, co prodává např.: http://www.akros.cz a pro vrtání použít speciální vrták na nerez 3,2 mm ze stejného obchodu (oproti běžnému vrtáku má jiný úhel)
Rozkres krytu jsem si nedělal, dal by se udělat, ale znamenalo by to znovu ten zadek rozebrat, vyndat výfuk a pak i ten kryt, al e teď na to nějak není čas. Snad kdyby se našlo více zájemců a tlak by byl veliký... Zajímavá je cena krytu: ten materiál (plech, nýty a 3 vrtáky ) vyšel komplet asi jen na směšné 4 stovky (celá tabule nerez plechu tl. 0,8 mm něco přes litr, to za tu 2 denní práci asi stojí a je to pak kryt, který přežije celé Libero.

Detailní postup výroby clony + mnoho fotek + výkres částí plechu pro výrobu je na:
viewtopic.php?f=2&t=1774
Tvořivosti zdar !
Lubson.

DÓÓBRÝÝ , díky za foto, ocenujem odvahu, pustiť sa do napodobnenia toho šikmookého výplodu. A tu technológiu používam občas tiež, on je nerez na deformáciu strašný prevít, pravidelne mi niektorý ohyb nevychádza, tak to musím ohýbať nanovo o nejaký predtým deformovaný kúsok vedla, a už je s tým problém bez ohýbačky sa to ohýba uplne inde. Toto je záruka správneho priebehu ohybovej čiary. Ja som sa trochu bál ostrej hrany, tak som robil drážky už aj tri, a potom to bol vcelku "pohledný" rádius.
A dal by sa urobiť záber aj zhora v oblasti toho odskoku okolo štartéra a prevodovky pre informáciu? tam je ten tvar taký mnohokrát dutý a vypuklý...

Napadla mě jedna taková teoretická úvaha o spínání ventilátoru - jak se tady ve fóru psalo, originální tlumič novějšího Libera má v sobě jakousi mřížku, která vypadá jako katalyzátor. Pokud to opravdu katalyzátor je a dochází tam k dohořívání zbytků benzinu, hrnec se tím samozřejmě zahřívá a proto tam asi bude ten větrák. Replikové výfuky takovou vymoženost nemají, takže je dost možné, že teplota pak nevyleze tak vysoko, aby se větrák sepnul. Peple ani Lubson nepíšou, jestli překrytování probíhalo současně s výměnou originálu za repliku, ale tipuju, že to tak mohlo být.
A ještě jedna souvislost - kdysi někdo popisoval současné rozsvěcení kontrolky "check engine" a spínání větráku. To může být tím, že nějaké čidlo zablbne, ŘJ cpe do motoru bohatou směs a katalyzátory se pěkně rozpálí. Sepnutí větráku tudíž nemá přímou souvislost s příčinou problému, je jedním z následných jevů.
a teď už rychle pryč, protože Karel na začátku vlákna nabádal, ať to tady nezas..... zbytečným tlacháním.

Já tam mám pořád originál výfuk a zrekonstruovaný originál tep. clony.
Teď jak je teplo chladí docela často(normálka jako předtím) ...takžetak...