Elektrikář ví ,co má měřit a zvolí osciloskop,nebo jiné a třeba i digitální měřidlo.Toto je dost odborné a sem se to asi moc nehodí.
Cituji :
lambda sonda? K čemu slouží? Jak funguje? Jaký má vliv na emise? Nejkratší vysvětlení pojmu lambda sonda by mohlo znít: čidlo měřící obsah kyslíku ve výfukových plynech.Princip činnosti
První je princip napěťový. Sonda je vlastně elektrochemickým článkem a v souvislosti se změnou množství vzdušného kyslíku v okolí sondy, dochází ke změně napětí tohoto článku. Aktivní materiál je tvořen oxidem zirkonia.
Druhý princip je odporový. Pro měřicí odpor je použit oxid titanu a v závislosti na přítomnosti, resp. nepřítomnosti kyslíku dosahuje hodnota jeho odporu hodnot jednotek megaohmů, resp. desítek kilo ohmů.
Pro správnou činnost lambda sond obou principů je nezbytné dosažení vysokých teplot, konkrétně napěťový princip vyžaduje teploty 400 - 800°C a odporový princip ještě vyšší, a to 600 - 1000 °C.
V automobilovém průmyslu se lambda sondy jako čidla systémů regulace tvorby směsi poprvé objevily před více než 25 lety zásluhou společnosti Bosch.Poznámka z praxe
Předem je třeba vyvrátit dosti zažitý omyl mezi laickou, ale i odbornou veřejností, kdy se lambda sondě přisuzuje výhradní zodpovědnost za vysokou spotřebu, nevyhovující emise, a další problémy. Sonda je především snímačem, který měří hodnotu určité veličiny a předává ji řídicí jednotce.
Z praktického hlediska je třeba říci, že lambda sonda je jednak díl podléhající opotřebení a stárnutí a jednak díl dosti citlivý vůči vnějším vlivům (průměrná životnost by měla dosahovat, v závislosti na typu 60 - 150 tis. km). Vnější příčiny poškození lambda sond jsou nejčastěji „otrávení“ citlivého materiálu olovem z benzínu, ale také spalovaným motorovým olejem či některými prostředky na ošetřování založenými na silikonové bázi (například spreje na kontakty). Další skupinu tvoří tepelné poškození. Nejčastěji se jedná o dlouhodobý provoz sondy v prostředí trvale bohaté směsi, který je způsoben nějakou závadou, kterou lambda sonda spolu s řídicí jednotkou nejsou schopny korigovat. Směs tak dohořívá ve výfuku či přímo na sondě, případně v katalyzátoru. Dojde pak obvykle k upálení či ulomení čidla. Nejčastější závady ovlivňující bezchybnou funkci LS
A = kontaminace nemrznoucí kapalinou
B = černý povlak - zanesení karbonem příliš bohatou směsí
C = spalováním oleje vzniká na povrchu LS nahnědlý povlak
D = kontaminace silikonem
Historický vývoj
Do prvních aplikací v benzínových motorech byly používány napěťové sondy v tzv. „jednodrátovém provedení“, elektrický signál byl tedy veden tímto „drátem“ – černý vodič - a signálová kostra využívala kostru vozidla.
Další vývoj přinesl požadavek na zkrácení fáze náběhu signálu sondy, tedy zahřívání, po studeném startu motoru. Na trh tak byly uvedeny tzv. „tří drátové“ sondy, kdy byly přidány dva vodiče okruhu vytápění a do tělesa sondy byl vložen topný odpor – připojení je na bílých vodičích. Doba náběhu sondy se tak zkrátila z časů kolem 2 minut a více, na hodnoty kolem 15 sekund.
Ne vždy 100% spolehlivost kostry, zvláště starších vozidel, vedla následně k zavedení „čtyř drátové napěťové“ sondy. Signálová kostra je tedy vedena samostatným vodičem (a je tak zároveň umožněno provedení, kdy signálová kostra není identická s kostrou vozidla) – připojení signálové kostry je šedým vodičem.
Toto barevné zapojení vodičů můžeme považovat za KLASIKU:
Černá – signálový vodič
Šedá - signálová zem
Bílá – vyhřívací element
V poslední době se jako další inovace začínají objevovat „pěti drátové“ sondy, doplněné teplotním čidlem výfukových plynů.
Se stoupajícími požadavky na kontrolu čistoty výfukových plynů se objevily systémy se dvěma lambda sondami. První sonda umístěná před katalyzátorem slouží i nadále jako hlavní informace pro korekci tvorby směsi. Druhá sonda je umístěna za katalyzátorem a její signál vypovídá o správné či nesprávné činnosti katalyzátoru a v případě závady první sondy, je ji schopna zastoupit jako zdroj informace pro řízení bohatosti směsi.
Oproti napěťovým sondám jsou sondy pracující na principu odporovém vždy „čtyř drátové“, vzhledem ke své vyšší pracovní teplotě musí být vždy vyhřívané a z hlediska principu měření mohou obtížně využívat kostru vozidla.
Novinky dneška
Jednou z hlavních oblastí vývoje spalovacích motorů jsou zážehové motory s přímým vstřikem, resp. pracující s vrstvenou směsí. Tyto motory ovšem vzhledem k chodu s chudou směsí nevystačí s lambda sondou klasického typu, ale vyžadují tzv. „širokopásmovou lambda sondu“. Tato lambda sonda nepracuje jen v úzkém pásmu poblíž λ = 1, ale je schopna hlásit řídicí jednotce složení směsi v podstatně širším rozsahu λ = 0,7 až 4,0. O těch někdy příště.
K.
