Provedl jsem měření, abych odhadl tepelné ztráty kabiny Libera. Teplota okolního vzduchu –2,5st.C, pod mrakem, bezvětří. Zdroj tepla horkovzdušné elektrické topení jakési „ETA-VIRO“ o příkonu 2000W. Měřeno Watmetrem FK technicks Teplota na začátku : Měření teploty ve 3 bodech.1 na palubní desce.2.na předním sedadle ve výšce hlavy.3. na prostřední sedačce také ve výšce hlavy. Zdroj tepla byl pod střední sedačkou,a orientovaný výdechem kolmo na směr jízdy.Teplota po 30 minutách vystoupila na 14na palubce a 19st.C na zadní sedačce,a po dalších 30 minutách je na palubce 19 a 25st.C na zadní sedačce. Dál jsem už nepokračoval.Tato teplota na pobyt ve voze je naprosto dostačující. Takže zdroj tepla o výkonu 2000W s cirkulací pouze vnitřního vzduchu je v teplotě okolo bodu mrazu v klidu a za bezvětří dostatečný. Při výběru vhodného nezávislého topení dám přednost novému 3-4 kW zdroji od nějakého předního výrobce. Budu muset vyřešit nasávání – míchání čerstvého vzduchu.A to přímo do vstupu studeného vzduchu do topení.Jinak vznikne efekt, „že táhne na nohy“ to jako velké tepelné rozdíly.Při umístění vlastního topení dám přednost umístění pod střední sedačkou.Použiji studiji z PALu Kbely.
/kam jsme kdysi jezdili na školení,a kde nás občas seznámili s jejich výrobky a vývojem/ Kdy bylo vybráno na první pohled nesmyslné místo – v autobusu Karosa pod sedačkami cestujících.Tam by se dalo uvažovat o mechanickém poškození, případně opaření horkou vodou cestujících.Ale přesto toto místo bylo vybráno jako nejvhodnější z důvodů tepelné pohody.
Věc 2. Čím topit? Klasický benzín z auta je nejdostupnější,ale jen při čerpání z provozní nádrže za stojícího motoru.Za jízdy se u Libera v nádrži tvoří přetlak,a ventil před nádržkou s aktivním uhlím udržuje předepsaný provozní tlak.V tomto okamžiku by se palivo vytlačovalo i přes vypnuté čerpadlo do topení a přeplavovalo by se.Zbývá tedy jedině další nádrž. Když další nádrž, tak je tu už i nabídka více druhů paliva. Teda klasický BA 95, nafta a nebo LPG jako propan-butan.Každé palivo má své pro a proti. Benzín je stále při ruce.Nafta nečpí jako benzín a má v kapalném stavu nižší zápalný bod, a je proto relativně bezpečnější.Pak zbývá ještě propan-butan.Je sice asi provozně nejdražší, ale při topení tolik nesmrdí. U nového topení bych preferoval regulaci 1/4 , 1/2 , a 100% výkonu.Dále počítám s další elektricky jedním směrem oddělenou autobaterií. To proto,že příkon topení bude nejméně 40-60W .Takže po celonočním provozu by se ráno nemuselo nastartovat. Toto je jen úvaha zatím vybírám nejvhodnější typ topení.Při výběru typu topení budu preferovat s časovým, nebo dálkovým ovládáním, A pokud možno s automatickou regulací předem nastavené teploty. A taky je důležitý dobrý servis a cenová dostupnost náhradních dílů jako svíčka a další drobnosti. Jsem ve stádiu vyhledávání. Peple již něco naznačil, jako,že snad,možná, a že asi z Trabanta a nebo jak to vlastně bylo?
Asi bych se tomuto typu topení kvůli spolehlivosti a bezpečnosti vyhnul.Pokud dobře fungovalo, tak má naběháno hodně motohodin.A je na odpis.Mimo žhavící svíčky se na něj již nic nedá sehnat. Jedině opravovat a udržovat při životě stále ze starejch dílů.A taky je náročný na dobrý seřízení.Vlastní obvod automatického žhavení je zdánlivě jednoduchý,
ale o to je složitější seřízení na tepelně-mechanickém mikrospínači.
Jinak na svoji dobu to bylo velmi dobré a oblíbené topení. Ono se ale taky nic malého legálně na trhu nedalo sehnat.Sám jsem ho měl kdysi, velmi dávno v PS5T a potom až ve svém Trabantu kombíku, a přiznám se, když se jezdilo po městě v zimně, tak si topení moc klidu neužilo. Trabant málo topí tak to přídavné topení dorovnávalo.
Znáte-li někdo něco lepšího, nebo to už sami máte v autě a topíte si, podělte se taky o své zkušenosti
K.
